FRANCOUZSKÁ LITERATURA

FRANCOUZSKÁ LITERATURA
Romain Rolland (1866- 1944)
Představitel demokratické literatury, psal prózu i dramata, r. 1915 mu byla udělena Nobelova cena. Zajímal se o historii a hudbu.
Je autorem životopisů Beethovena, Michelangela, Gandího, Tolstého, dále 10ti dílného románu Jan Kryštof. Ústřední postavou je hudebník německého původu (zřejmě inspirován Beethovenem). Román Dobrý člověk ještě žije (1920) pojednává o člověku, který dovedl plně vychutnat dary života a šťastně prožít svůj čas na venkově – vliv vitalismu.
Novela Petr a Lucie (1919) využívá shakespearovského motivu, je založena na kontrastu války a čistého milostného citu dvou mladých lidí. Děj příběhu se rozvíjí od konce ledna do Velkého pátku v březnu 1918 v Paříži. Osmnáctiletý student Petr z měšťanské rodiny se v metru setkává s dívkou Lucií. Ta musela z existenčních důvodů opustit studium malířství a vydělávat si. Zamilují se do sebe. Oba žijí jen svými něžnými city plnými snů, přestože na ně tíživě dopadá válečná doba a Petr má za půl roku odejít na frontu. Lásku ukončuje společná smrt obou milenců v chrámu při náletu na Paříž.

Henri Barbusse (1873-1935)
Prozaik a publicista, za války šel jako dobrovolník na frontu, po válce založil levicovou organizaci a časopis Clarté (Jas).
Román Oheň (1916) s protiválečnou tematikou má podtitul Deník bojového družstva (psáno formou deníkových zápisů vojáků), autor zde vystupuje jako řadový voják – dobrovolník (autentické prožitky z 1. sv. války). Román nemá ústředního hrdinu, střídají se v něm epizody válečných bojů s úvahami jednotlivců o jejich chování v bitvách i na dovolené. Román vrcholí, když v boji padne téměř celé družstvo, živí hledají mrtvé kamarády a raněné odtahují na obvaziště.

André Gide (1869-1951)
Prozaik a dramatik, jeho rozpolcená osobnost (puritánská protestantská morálka X sklon k poživačnosti, koketoval s vědeckým socialismem) je zachycena v deníku, 1947- Nobelova cena. V díle Návrat ze SSR (1936) upozornil na zneklidňující jevy stalinského režimu. Proti němu se ozval S.K. Neumann knihou Anti-Gide, aniž znal sovětskou skutečnost z vlastního prožitku. Román Penězokazi (1925) líčí vzpouru dětí ze tří pařížských měšťanských rodin proti pokrytectví rodičů. Několik dějových pásem je soustředěno kolem romanopisce Eduarda, který píše román Penězokazi a který má homosexuální vztah k jednomu z chlapců. Zobrazuje zejména konflikt mezi individualitou a omezujícím prostředím.V druhé rovině románu se autor pokouší osvětlit všechny okolnosti tvůrčího procesu.

Antoine de Saint-Exupéry (1900-1944)
Vynikající prozaik, umírá jako dobrovolník – letec, když se nevrátil z náletu na Maltu.
Malý princ (1943) – filozofická, alegorická pohádka pro děti i pro dospělé vypráví o setkání letce, který havaroval na Sahaře (vypravěč) s princem (dobrem) z daleké planetky, kterou opustil, když začal pochybovat o lásce květiny, kterou miloval. Na dalších planetkách potom potkává různě pokřivené bytosti (ctižádostivec, pijan), až se dostane na zemi, pomůže letci najít vodu, ale je uštknut hadem a jeho duše se vrací zpět na planetu k opuštěné květince. Letce zde zanechá opuštěného, ale obohaceného o krásné setkání. Nachází se zde konfrontace dvou světů – pohádkového (dětského) a světa dospělých, oslava lásky, přátelství a světa bez zla.