19. PROFIL BÁSNICKÝCH GENERACÍ ČESKÉ POEZIE PO R. 1945
19. PROFIL BÁSNICKÝCH GENERACÍ ČESKÉ POEZIE PO R. 1945
SITUACE V LITERATUŘE PO R. 1945
1948 = nástup komunismu – emigrace některých spisovatelů (např. Jan Čep, Pavel Tigrid), veřejné přihlášení se ke komunistické ideologii (např. V. Nezval, J. Otčenášek, V. Páral), přechod do nesouhlasu (např. J. Seifert, F. Hrubín)
50. léta = čistky – do vězení bylo zavřeno mnoho spisovatelů, zejména katolicky orientovaných (např. Jan Zahradníček, Zdeněk Kalista, Josef Kostohryz, Václav Renč), zastaveno vydávání mnoha časopisů (Akord), vznik akce Pracující do literatury (povoleno psát jen budovatelskou lit.), vydavatelství byla postižena cenzurou, existovalo prakticky jen vydavatelství Československý spisovatel a Odeon
konec 50. let a léta 60. = uvolnění – zakládání nových časopisů (Plamen, Orientace, Host do domu, Tvář), propouštění z vězení…
od r. 1969 začal normalizační proces – následovala nová emigrační vlna (Pavel Kohout, Jos. Škvorecký), většina schopných spis. propuštěna ze Svazu čs. spisovatelů (např. J. Seifert – předseda před normalizací, Milan Kundera), vznik samizdatových edic – Ludvík Vaculík: edice Petlice, O.+V. Havlovi: e. Expedice, vznik exilových nakladatelství a časopisů – Pavel Tigrid: čas. Svědectví, manželé Škvorečtí: nakl. Sixty-Eight Publishers, vydána Charta 77 (Havel, Patočka, Landovský…)
1989 = revoluce, svoboda tvorby…
TÉMATA POEZIE:
reakce na válku – F. Halas (Barikáda, V řadě), V. Závada (Povstání z mrtvých), J. Seifert (Přilba z hlíny), V. Holan (Dokument), F. Hrubín (Chléb s ocelí, Jobova noc)
znepokojení a obavy z budoucnosti – F. Hrubín (Hirošima, Proměna)
oslava poválečné doby a politických osobností – I. Skála, V. Nezval (Stalin) aj.
tematika rodného kraje a rodiny – J. Seifert (Maminka), V. Závada, J. Kainar, B. Reynek aj.
