Vítězslav Nezval (1900 – 1958)

Vítězslav Nezval (1900 – 1958)
představitel poetismu a surrealismu, po válce oficiálního proudu poezie
básník, prozaik, dramatik, překladatel; publicistická a teoretická tvorba
člen Devětsilu (od r. 1922) a Surrealistické skupiny
Narodil se v Biskoupkách u Třebíče, po maturitě studoval krátce v Brně práva, pak přešel na filozofickou fakultu do Prahy, studia nedokončil a stal se spisovatelem z povolání.
Dílo po roce 1945:
Píše socialisticky laděnou poezii:
básnický cyklus Historický obraz (1939, 1945): Mnichov, okupace, osvobození
poéma Stalin (1950), Veliký orloj (1949), Zpěv míru (1950): zachycují budovatelské nadšení,
revoluční elán, touhu po míru; ovlivněny dobovým schematismem
sb. Z domoviny (1951), Křídla (1952), Chrpy a města (1955): vztah k rodné zemi, k vesnici
z dětství (báseň Na břehu řeky Svratky)

Jaroslav Seifert (1901 – 1986)
básník, prozaik, novinář, překladatel (Blok, Apollianire)
r. 1984 Nobelova cena
narozen v Praze na Žižkově, gymnázium nedokončil
zakládajícím členem Devětsilu
r. 1929 vyloučen z KSČ, po r. 1948 se několikrát musel odmlčet, r. 1969 byl předsedou Svazu čs. spisovatelů do jeho rozpuštění v r. 1970
Dílo Po roce 1945:
sb. Přílba hlíny (1945, 3 cykly): úmrtí T.G. Masaryka v r. 1937, válečné události, květen 1945,
básníkova reakce na osvobození
sb. Šel malíř chudě do světa (1949): okouzlení českou krajinou, život českých lidí, dětství; sbírka je inspirována Alšovými kresbami
básnická skladba Píseň o Viktorce (1950): paralela tragického osudu Viktorky a životní tragiky Němcové; písňová forma; po této sbírce se musel odmlčet
sb. Mamince (1954): motivy dětství, domova, maminky
sb. Chlapec a hvězdy (1956): doprovod Ladových kreseb, vzpomínky na dětství
60. léta:
Básníkova poezie se po devítiletém odmlčení způsobeném těžkou nemocí výrazně mění:
– uvolněný nerýmovaný verš, úvahy, bilancování, vliv existencialismu, pocit úzkosti z totalitní moci, hořké životní zkušenosti; reflexivní poezie:
sb. Koncert na ostrově (1965) – básnická rekapitulace jednoho lidského života, krása i tragika,
radost i smutek
sb. Halleyova kometa (1967) – vyznání lásky Praze
sb. Odlévání zvonů (1967) – oslava ženství milostného i mateřského, stále přítomna je smrt
70. a 80. léta:
Tato léta přinášejí publikace v samizdatu; nad lásku k ženě vystupuje láska k vlasti:
sb. Morový sloup (1981): jedna ze zakázaných sbírek, obsahuje verše z let 1968 – 1970, reakci na sovětskou okupaci; opět zpívá o krásách života – láska a ženy, ale věkem směřuje vstříc smrti
sb. Deštník z Piccadilly (1979) a sb. Býti básníkem (1983): vzpomínky na mládí, kdy byl šťasten, kontrast se současností