Václav Havel (1936)

Václav Havel (1936)
hra Zahradní slavnost – banální životní situace v detailech; obraz života a světa jako nedohraná šachová partie (metafora); postavy hry (Hugo Pludek) jsou figurkami na šachovnici mocenských zájmů; odhalení intelektuální degradace a citového odlidštění, kariérismus, přizpůsobivost; důmyslná jazyková výstavba – nesmysly o nesmyslech, stupidní fráze, mechanické opakování modelů sdělení đ jazyk plní funkci nedorozumění
hra Vyrozumění – proti komunistické byrokracii, Ztížená možnost dorozumění – neschopnost člověka uskutečnit záměr, rozhodnout se;
další hry nesměly být provozovány: jednoaktovky – Audience (spisovatel Vaněk, disident pracující v pivovaře, vede dialog s nadřízeným sládkem; intelektuální kultivovanost × pseudolidová bodrost; závěr – návrat k výchozí situaci, nesmyslný bludný kruh = stereotyp života bez smyslu), Vernisáž, Protest; hra Largo desolato – strach člověka před pronásledováním a vydíráním tajnou policií; péče přátel, ale omezování jeho individuality

rozkvět divadel malých forem (od r. 1955), zvl. v Praze:
Reduta – text–appealy J. Suchého a Ivana Vyskočila (pořady z povídek, komentářů a písniček)
Divadlo Na zábradlí – činohra i pantomima (Ladislav Fialka), Ivan Vyskočil, Ljuba Herrmannová
Semafor (Sedm malých forem) – r. 1959 – hudebně zábavné divadlo autorské dvojice Jiří Suchý– Jiří Šlitr
hry Člověk z půdy, Zuzana je sama doma, Jonáš a tingl – tangl aj., od 60. let Jiří Grossmann a Miroslav Šimek
pražský revuální soubor Rokoko, satirické divadlo Večerní Brno, brněnský soubor Husa na provázku aj.

texty písničkářů: Nohavica, Merta, Hutka, Nos, Paleček a Janík, Vodňanský a Skoumal,
Burian, Dědeček aj.