Básnické skupiny

Básnické skupiny:
Skupina 42 (vznikla během okupace, činnost končí r. 1948; vnášeli civilistickou poezii s motivy moderního velkoměsta a jeho periférií, v protikladu k meditativní poezii; hlavní představitelé: Josef Kainar, Jiří Kolář, Ivan Blatný)
Skupina Ra (neosurrealistická, vznikla již za okupace, literáti a výtvarníci, hl. představitel Ludvík Kundera)
Ohnice (kolem Kamila Bednáře, hlásili se k Ortenovi, měli koncepci poezie zbavené ideologických společenských vztahů, nedůvěra k myšlenkám technického pokroku, signál k návratu z odlidštěného materialistického světa do duchovního rozměru)
Skupina kolem Rudého práva, kolem Mladé fronty
Podrobněji o autorech: Seifert, Nezval, Holan, Halas – jejich tvorba po r. 1945

období – 1948 – 1956
V tomto období pod vlivem jediného uměleckého směru – socialistického realismu převažuje také v poezii schematismus: schematickou poezií bývají označovány takové verše, které jsou vytvořeny již podle předem stanovených, závazných norem. Nejedná se o poezii umělecky náročnou, do popředí je posunuta politická rovina díla.. Toto rovněž posilovalo v 50. letech projevy dogmatismu.
Ve druhé polovině 50. let se kolem časopisu Květen (vycházel 1955 – 1959) objevuje další mladá vlna autorů, kteří jsou spojeni programem „poezie všedního dne“: Jedná se o poezii, která obrátila svou pozornost ke světu každodennosti; je založena na faktech a racionálním pozorování. Je prostá, nepatetická.
(Hlavní představitelé: Miroslav Holub, Miroslav Florian, Jiří Šotola, Karel Šiktanc)
Významná literární skupina se formovala kolem brněnského časopisu Host do domu (od roku 1954). Důležitou roli sehrál v 60. letech (počátky autorů Oldřicha Mikuláška, Jana Skácela, dramatika Milana Uhdeho, volně Milan Kundera a Josef Kainar).
Podrobněji: Kainar, Hrubín, Holub, (Zahradníček)

1956 – poč. 70. let
Po XX. sjezdu KSSS došlo ke kritice kultu osobnosti a následovalo další uvolnění kulturního života. Vznikají další básnické skupiny – kolem Bohumila Hrabala (Egon Bondy), skupina kolem časopisu Tvář (z ní pocházela většina signatářů Charty 77, v redakční radě byl V. Havel; do skupiny patřili také básník a dramatik Josef Topol, literární kritik Jan Lopatka aj.).
V Brně vzniká volné literární sdružení kolem časopisu Host do domu, do kterého patřili: Oldřich Mikulášek, Jan Skácel, Ludvík Kundera, Milan Uhde, Jaromír Tomeček, Jan Trefulka.
Vznikají divadla malých forem (Reduta (1956, Jakoubek, Kopta, Suchý, Šlitr, Vyskočil), Na zábradlí (1958, Vyskočil, Suchý, Havel – autor a dramaturg), Semafor – sedm malých forem (1959, Suchý, Šlitr). Tato divadla mají rysy studentské recese, nadšení pro jazz, moderní lyriku a grotesku. Na prknech těchto divadel vznikala zpívaná poezie.
Podrobněji: Skácel, Mikulášek, Kolář, (L. Kundera, I. Diviš, K. Šiktanc, A. Brousek,
I. Wernisch)