Václav Beneš Třebízský (1849–1884)

Václav Beneš Třebízský (1849–1884)
Povoláním kněz, zemřel mladý.
Dílo:
témata husitství, pobělohorské doby a selských vzpour z doby Josefa II.;
román Bludné duše – z pobělohorské doby, sedlácké bouře
román Královna Dagmar – o tragickém osudu dcery Přemysla Otakara II.

Alois Jirásek (1851–1930)
Narodil se v Hronově, dostudoval historii, působil v Litomyšli, hodně psal. Za hybnou sílu pokroku považoval obyčejný lid a tímto se ztotožňoval s komunisty. Dokonale uměl popsat atmosféru doby ( Temno, Jan Hus ). Jeho záporem bylo, že nedokonale psychologicky popisoval postavy – byli to jednodušší lidé, především prosté ženy. Jeho zájem o historii byl veliký – Staré pověsti české, husitství – pobělohorská doba, národní obrození – především uznával husitství.
vrchol české historické prózy 19. stol.
Dílo:
a) próza – témata:
nejstarší období dějin:
Staré pověsti české – (ale i novější – o Žižkovi, Kozinovi, Jánošíkovi); prameny – Kosmas, Dalimil
husitství:
román Mezi proudy – (3 dílný) – obraz narůstání společenských rozporů za Václava IV., počátky reformního hnutí; vydání Kutnohorského dekretu, osudy Jana Žižky
román Proti všem – (3 části) – rozmach a vrchol husitství po bitvu na Vítkově hoře (obd. 1419 – 1420); husité, Jan Žižka, zeman Ctibor z Hvozdna; císař Zikmund
román Bratrstvo – (3 dílný) – doznívání husitských válek na Slovensku; bitva u Lučence, Jan Jiskra z Brandýsa × Hunyady
román Husitský král – (2 dílný, nedokončený) – o vládě Jiřího z Poděbrad po vznik jednoty bratrské
román Z Čech až na konec světa – (podle cestopisu Václava Šaška z Bířkova) – mírové poselství Jiřího z Poděbrad do západní Evropy
národní obrození:
román F. L. Věk – (5 dílný), hlavní postava byla skutečná ( F.L. Hek ), Jirásek mu vzal deník a opisoval, zachycuje rozvoj Národního obrození v Praze a na venkově ( Dobruška ), v románu jsou skutečné postavy – Thám, Kramérius, volné pokračování v románu U nás.
román U nás – (4 dílný, kronika) – obrození na čes. vesnici (Padolí = Hronov); postava pátera Havlovického = kněze Regnera
novela Filozofská historie – příběhy 4 studentů fillozofie kolem roku 1848, (cyklus Maloměstské historie) – život litomyšlských studentů (Frýbort, Vavřena, Zelenka, Špína); příprava majáles, události roku 1848 (pražské barikády); vlastenci (slečna Elis, Lenka) × poněmčené měšťanstvo (aktuár Roubínek)
doba pobělohorská:
román Temno – obraz obd. protireformace, působení jezuitů (páter Koniáš) a cizí katolické šlechty v severovýchodních Čechách a v Praze, pálení českých knih; ústřední postavy – děti tajného evangelíka Machovce
obraz protifeudálních selských rebelií:
román Skály – sélské bouře proti církvi, (selská vzpoura na Čáslavsku, evangelický kněz Matyáš Ulický)
román Psohlavci – selské bouře proti vrchnosti – (povstání Chodů kon. 17. st. proti Lamingerovi, Jan Sladký Kozina)
román Skaláci – selské bouře proti vrchnostem na Náchodsku – (selská vzpoura 1775 na Náchodsku)
b) drama – témata:
historická:
husitská trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – symbolizují věrnost pravdě, boj za ni, vytrvalost v boji až do smrti
z období obrozenského
M. D. Rettigová – veselohra, litomyšlská idyla vlastenky a kuchařky
pohádková:
Lucerna (s lidovými a humornými prvky, vlastenecký charakter)
současnosti (venkov):
Vojnarka (láska milenecká × mateřská), Otec (majetek rozhoduje o vztazích mezi lidmi)