Německo

Německo
Lion Feuchtwanger (1884 – 1958) /lion fojchtvangr/
prozaik a dramatik; emigroval do USA, kde žil až do své smrti
romány mají náměty současné i historické
román Žid Süss (1925): přinesl autorovi slávu; vypráví o pověstném židovském finančníkovi, který před svou smrtí na popravišti dosáhl nejvyššího postavení ve společnosti. Román předjímá osudy Židů v soudobém nacistickém Německu.
dramatický vývoj života ve 20. a 30. letech v soudobém Německu zobrazil v románové trilogii Čekárna (1933 – 39): I. díl Úspěch zobrazil vznik nacismu v Bavorsku; II. díl Oppermannové první měsíce Hitlerovy hrůzovlády a III. díl Vyhnanství životní útrapy německé emigrace.
Největší ohlas získal jako autor historických románů:
román Josephus Flavius: trilogie; líčí židovský odboj proti Římanům v 1. stol. n. l.
román Židovka z Toleda (1955): zachycuje španělský středověk
román Lišky na vinici (1955): období před Velkou francouzskou revolucí, zachytil také boj za americkou nezávislost.
román Bláznova moudrost (1952): s podtitulem Čili smrt a slavné zmrtvýchvstání Jeana Jacquese Rousseaua; děj se odehrává ve Francii v 18. stol.
román Goya (1951): o velkém španělském malíři 18. a poč. 19. stol.

Bertolt Brecht (1898 – 1956)
dramatik, divadelní režisér, básník, prozaik
patřil k nejvýznamnějším představitelům avantgardního umění mezi dvěma světovými válkami
před fašismem emigroval do Dánska, pak do USA
po válce žil v bývalé NDR a založil tam proslulé divadlo Berliner Ensemble
je považován za tvůrce tzv. epického divadla: dramatický děj je přerušován buď vypravěčem nebo také jednotlivými postavami, které přitom vystupují ze hry, aby vyložily její smysl. Epizující prostředky divadla (např. komentování, při které herec vystupuje z děje; přestavování jeviště před zraky diváků; písně; mezititulky; film apod.) mají diváky odvádět od prožívání děje. Epické divadlo chce z diváka učinit kritického pozorovatele děje.
hra Matka Kuráž a její děti: Drama se odehrává za třicetileté války. Titulní hrdinka je markytánka, která chce před válečnými hrůzami uchránit své tři děti, přesto je postupně jedno po druhém ztratí. Poslední byla zastřelena němá dcera Katrin, když se snažila bubnováním přivolat pomoc pro ohrožené děti ve spícím městě. Matka dál putuje za vojskem se svým zbožím, neboť z války, která přináší lidem hoře, je možno být živ, dá se na ní vydělat.
Brecht zde vyjádřil nesmyslnost válek, použil prvků epického divadla, např. komentáře vypravěče, vrací se motiv cesty v bludném kruhu.
hra Strach a bída Třetí říše: líčí nacistickou krutost