V RUSKU

V RUSKU
odraz carského samoděržaví, sociálních konfliktů, touhy po svobodě

Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809–1852) – realismus spjatý s romantismem
Z části byl ještě romantik.

Realistické dílo:
– satirická komedie Revizor – děj se odehrává v malé vesnici 30.let minulého století. Ivan přijede do vesnice se svým sluhou. Žije 14 dní na dluh. Do vesnice má přijet revizor – policejní direktor. Ivan tohoto využije a předstírá revizora, bere úplatky, ale když má přijet opravdový revizor tak Ivan uteče. – kritika úplatkářství, lidské hlouposti, podlézavosti, omezenosti, pokrytectví; protiklad omezeného vládce malého města, pokrytce (= policejní direktor) a podvodníka, vychytralého prospěcháře, který se vydává za revizora (= Chlestakov)
– román Mrtvé duše – otřesný obraz nevolnictví v Rusku, hlavní postava statkář Čičikov zbohatl nakupováním „mrtvých duší“ neboli nevolníků. Za to měl od státu peníze, půdu v méně osídlené oblasti, daňové úlevy.

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910)
Jeden z nejbohatších spisovatelů, celý život prožil na venkovském sídle na Velké Polaně. Rád experimentoval se svými poddanými, reforma společnosti, přístupné vzdělání, rovnost. Romány mu psala žena, on ji jen diktoval. Měl rád Chelčického, doktor Tolstého byl slovák.

Dílo:
– historický román – epopej Vojna a mír (4dílný) – z doby napoleonských válek; bohatá galerie postav ze všech vrstev společnosti (téměř 250); bitva u Slavkova, tažení na Moskvu, Napoleonův ústup, taktika spálené země, aby Napoleon nemohl pprezimovat. Skutečné historické postavy: Pierre Bezuchov – názory autorovy (hledá smysl života), válku nenávidí, je neatraktivní, vezme si Natašu, oproti němu je šlechtic Andrej Bolkonský, švihák, pravý voják, jednodušší, sangvinik. Z historických postav Kutuzov, Napoleon
– psychologický román Anna Karenina – psychologický román, vdaná panička se zamiluje do mladého důstojníka Vronského, řekne to manželovy, potom odjede s milencem, nikdo jí nemá rád a proto skočí pod vlak.hluboká analýza citových a duševních stavů člověka, psychologie lásky

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821–1881)
jeho tvorbu poznamenal tragický život (za účast v pokrokovém hnutí odsouzen k smrti, omilostněn, život ve vězení, sibiřské vyhnanství  zájem o nejubožejší trpící lidi ve velkoměstě, zvl. v Petrohradě; filozofie pokory, soucitu a odpuštění; mistrná psychologie postav

– román Zločin a trest – hlavním hrdinou je Rodion Raskolnikov, student, který pro peníze zabil starou lichvářku a její sestru, užíralo ho svědomí a tak se přiznal své dívce Soně, je odveden do vyhnanství na Sibiř, Soňa odchází s ním na 7 let, studie o lidském svědomí, realistický filozofický román

– podobně i romány Bratři Karamazovi (otcovražda a hledání viníka mezi třemi syny), Idiot (o zchudlém šlechtici Myškinovi, kterého okolí pro jeho dobrotu označuje za idiota, ač svou ušlechtilostí vyniká nad ostatními), Uražení a ponížení.

Anton Pavlovič Čechov (1860–1904)– zakladatel lyrického a psychologického dramatu
Psal lyrické divadelní hry ( neměly děj ), které vyjadřovaly pocity, nálady, prostředí.

lyrické drama – potlačena dějovost, v popředí lyrické partie, patos, jemné dialogy, emocionálnost; děj nemá tradiční kompozici, dramatičnost i tragičnost vyrůstá z nitra postav; hledání životních jistot, kritika ruské společnosti, naznačeny perspektivy šťastného života

Dílo:
– např. drama Racek, Strýček Váňa, Tři sestry, Višňový sad;
– autorova účast s lidským osudem, pochopení pro smutek; různé vrstvy ruské inteligence – rozčarování životem, diskuse o lepším světě

– humoristické a satirické povídky – umění zkratky a náznaku, např. Pavilon č. 6, Smrt úředníka – vtíravý člověk, který kvůli své chybě spáchá sebevraždu.