národní obrození
národní obrození:
román F. L. Věk – (5 dílný), hlavní postava byla skutečná ( F.L. Hek ), Jirásek mu vzal deník a opisoval, zachycuje rozvoj Národního obrození v Praze a na venkově ( Dobruška ), v románu jsou skutečné postavy – Thám, Kramérius, volné pokračování v románu U nás.
román U nás – (4 dílný, kronika) – obrození na čes. vesnici (Padolí = Hronov); postava pátera Havlovického = kněze Regnera
novela Filozofská historie – příběhy 4 studentů fillozofie kolem roku 1848, (cyklus Maloměstské historie) – život litomyšlských studentů (Frýbort, Vavřena, Zelenka, Špína); příprava majáles, události roku 1848 (pražské barikády); vlastenci (slečna Elis, Lenka) × poněmčené měšťanstvo (aktuár Roubínek)
– doba pobělohorská:
román Temno – obraz obd. protireformace, působení jezuitů (páter Koniáš) a cizí katolické šlechty v severovýchodních Čechách a v Praze, pálení českých knih; ústřední postavy – děti tajného evangelíka Machovce
obraz protifeudálních selských rebelií:
román Skály – sélské bouře proti církvi, (selská vzpoura na Čáslavsku, evangelický kněz Matyáš Ulický)
román Psohlavci – selské bouře proti vrchnosti – (povstání Chodů kon. 17. st. proti Lamingerovi, Jan Sladký Kozina)
román Skaláci – selské bouře proti vrchnostem na Náchodsku – (selská vzpoura 1775 na Náchodsku)
b) drama – témata:
– historická:
husitská trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – symbolizují věrnost pravdě, boj za ni, vytrvalost v boji až do smrti
z období obrozenského
M. D. Rettigová – veselohra, litomyšlská idyla vlastenky a kuchařky
– pohádková:
Lucerna (s lidovými a humornými prvky, vlastenecký charakter)
– současnosti (venkov):
Vojnarka (láska milenecká × mateřská), Otec (majetek rozhoduje o vztazích mezi lidmi)
Jiráskův přínos:
Výchovný význam, tvůrce realistického historického románu, dramatičnost vyprávění, umění portrétu, forma epopeje, Jiráskův jazyk byl prostý, srozumitelný, plný archaismů a historismů.
