Romantismus

Romantismus
Karel Hynek Mácha (1810–1836) – Básník, prozaik a nadaný malíř. Maloval především krajinky. Je to nejvýznamnější básník českého romantismu. Narodil se v Praze. Zemřel v Litoměřicích, kde byl i pohřben. V roce 1939 byli jeho ostatky převezeny na Vyšehrad. Za života se nedočkal uznání. Většina jeho díla byla vydána až po jeho smrti. Jeho spisy kontrolovala cenzura a většina jich neprošla. Jako malý navštěvoval farní školu u sv. Petra. Původně se měl vyučit řemeslu. Díky svému nadání a za přispění své matky nakonec studoval pianistické gymnázium v Praze. Po gymnáziu ještě dva roky studoval filozofii a dále pak na právnické fakultě. Navštěvoval také popularizační přednášky profesora Jungmanna. Rád cestoval. Podnikal dlouhé výlety po Čechách, kde ho lákaly zejména hrady. Podnikl také cestu do Krkonoš. Věnoval se i divadlu. Jako ochotník hrál v Kajetánském divadle, kde se seznámil s Eleonorou Šomkovou. Zemřel pravděpodobně na zápal plic v den plánované svatby s Eleonorou. Jejich syn zemřel v 6 letech. Nejčastějším námětem jeho díla jsou tragické momenty lidského života. Např. smrt, zmar, zánik nebo ztráta svobody.
Kat – Čtyřdílný románový cyklus s náměty z české historie. Jeho části byly nazvány podle hradů Křivoklad, Valdek, Vyšehrad a Karlštejn. Dokončen byl pouze první díl Křivoklad. Jeho námětem byla vnitřní tragédie osamocených lidí: Václava IV. a kata.
Realismus
Alois Jirásek – Romanopisec a dramatik. Narodil se v Hronově. Pocházel ze starého písmáckého rodu. Nejdříve studoval na německém gymnáziu v Broumově, ale během studia přešel na české gymnázium do Hradce Králové. Po maturitě chtěl vstoupit na akademii výtvarných umění, ale nakonec se rozhodl pro studium historie na filozofické fakultě v Praze. Poté téměř patnáct let vyučoval historii v Litomyšli, a následně v Praze. Jako první podepsal v roce 1917 Manifest českých spisovatelů, kterým se umělci přihlásili k myšlence státní samostatnosti. Krátkou dobu byl členem senátu, politickému životu se však nevěnoval. Měl malířské nadání a přátelil se s Mikolášem Alšem. Ovlivnila ho Palackého koncepce dějin. Prosazoval teorii kolektivu, za což byl vyzdvihován za komunismu. Dokázal dokonale vykreslit atmosféru doby, ale podceňoval psychologii postav, zvláště žen. Vytvořil nejrozsáhlejší a nejucelenější umělecký obraz českých dějin. Jeho dílo má nezanedbatelný výchovný význam, protože znalost dějin je posilou národního sebevědomí. Snažil se o objektivitu a historickou přesnost. Té dosahoval důkladným studiem historických pramenů. Díla jsou živá, barvitá, dramaticky vyprávěná s dynamický obraz hromadných davových scén. Postavy zaujímají názory typické pro širší kolektiv. Psáno formou epopeje, která zobrazuje život hrdinů na pozadí historických událostí s prolínáním několika dějových linií. Jazyk je prostý a srozumitelný. Využívá archaismů a historismů.
Próza:
Nejstarší dějiny:
Staré pověsti české – Čerpal z Kosmovy a Dalimilovy kroniky.
Období husitství:
Mezi proudy – Trojdílný román. Popisuje narůstání společenských rozporů za vlády Václava IV., počátky reformního hnutí, vydání Kutnohorského dekretu a osudy Jana Žižky.
Proti všem – Trojdílný román. Popisuje rozmach a vrchol husitství po bitvu na Vítkově hoře. Hlavními postavami jsou husité, Jan Žižka, zeman Ctibor z Hvozdna a císař Zikmund.
Bratrstvo – Trojdílný román. Popisuje doznívání husitských válek na Slovensku a bitvu u Lučence. Jan Jiskra z Brandýsa X Hunyady.
Husitský Král – Dvoudílný nedokončený román o období vlády Jiřího z Poděbrad po vznik jednoty bratrské.
Z Čech až na konec světa – Román podle cestopisu Václava Šaška z Bířkova, který cestoval s mírovým poselstvím Jiřího z Poděbrad do západní Evropy.
Období národního obrození:
F. L. Věk – Pětidílný román. Psáno podle deníku skutečné postavy F. L. Heka. Dílo poskytuje obraz počátků národního obrození, divadla, básnictví a vědy. Zdůrazňuje vlastenectví a národní uvědomění. Děj se odehrává v prostředí Prahy, kde hlavní hrdina studoval na kněze. Josef II. zavírá některé kostely a Věk se proto začíná věnovat divadlu. Zde se také setkává s Václavem Thámem. Je ale nucen vrátit se domů, protože jeho otec nesouhlasím s tím, aby se jeho syn věnoval divadlu. Nakonec v Dobrušce zakládá svoje vlastní malé divadlo.
U nás – Čtyřdílný román. Kronikové pokračování F. L. Věka. Popisuje národní obrození na české vesnici.
Filozofská historie – Novela o životě litomyšlských studentů Frýborta, Vavřeny, Zelenky a Špíny. Popisuje přípravy majáles, události roku 1848 a boje na barikádách. Vlastenci zde stojí proti poněmčenému měšťanstvu.
Doba pobělohorská:
Temno – Román. Popisuje období protireformace, působení Jezuitů a cizí katolické šlechty v severovýchodních Čechách a v Praze a pálení českých knih. Ústředními postavami jsou děti tajného evangelíka Machovce.
Skály – Román o selských bouřích na Čáslavsku. Objevuje se zde postava evangelického kněze Matyáše Ulického.
Psohlavci – Román o povstání Chodů koncem 17. století proti Lomikarovi. Chodové měli za hlídání hranic zvláštní privilegia. Když o ně přišli po bitvě na Bílé Hoře, tak se vzbouřili. Některé Chody nechal Lomikar uvěznit a Jan Sladký Kozina byl popraven.
Skaláci – Román o selská vzpouře roku 1775 na Náchodsku.