Po listopadu 1989:

Po listopadu 1989:
Po listopadu 1989 se začíná formovat nová tvář naší literatury: dosavadní tři proudy české literatury se slévají. Vzniká mnoho nových nakladatelství, která se hlavně na poč. 90. let předháněla ve vydávání dříve proskribovaných titulů. Počáteční čtenářský zájem o tyto knihy však poměrně brzo upadá. Literární záplavu zprostředkovávanou vydavateli počátkem 90. let nestačí absorbovat ani literární kritici a historici.
Jednou z nejvýraznějších tendencí české literatury 90. let je konjunktura memoárové a deníkové literatury. Za hlavní příčinu této konjunktury lze považovat potřebu zejména disidentských a exilových tvůrců konfrontovat osobní zkušenost s normalizačním viděním a interpretací skutečnosti.
Václav Černý (1905 – 1987): Paměti 1 – 3 (1992 – 4)
Jan Zábrana (1931 – 1984): Celý život (1992, 1993, výbor z deníků)
Bohumil Hrabal (1914 – 1997): životopisná trilogie Proluky, Svatby v domě, Vita nuova
„hovorová publicistika“ Listopadový uragán (1990),
Ponorné říčky (1990), Růžový kavalír (1991),
Aurora na mělčině (1992)
Ludvík Vaculík (1926): román Jak se dělá chlapec
Lenka Procházková (1951): román Smolná kniha
Eva Kantůrková (1930): Památník – osobní vzpomínky, korespondence, portrétní skici či
postřehy ze zákulisí polistopadové politiky
Rozvíjí se fantaskní (imaginativní) próza, historické prózy, rodové ságy a kroniky, feministické prózy, knihy ve stylu ženy o ženách (a pro ženy), dále se rozvíjí sci-fi a fantasy literatura (obliba už od 80. let), reflexivní prózy, často s motivem cesty.
Dochází k detabuizaci erotiky, ke komercionalizaci literatury.

Arnošt Lustig (1926)
prozaik, publicista a scénárista; židovského původu
prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem, na jaře 1945 uprchl z transportu smrti, žije a přednáší v USA, po roce 1989 navštěvuje také naši zemi podal umělecké svědectví o osudu Židů za nacismu Prosadil se hned prvními knihami povídek: Noc a naděje, Démanty noci, Noc a den. Jsou silně autobiografické, vypráví v nich o válečném období, o životě v koncentrácích a o jeho následcích. Novela Dita Saxová podává příběh osmnáctileté dívky, která přežila koncentrák. Tato zkušenost jí vzala veškeré iluze o životě, trpí jakýmsi komplexem vykořeněnosti a její trauma jí neumožňuje vybudovat nový život. Když nemůže překonat pocit životní prázdnoty a nepomáhá ani emigrace do Švýcarska, ukončí svůj život dobrovolným pádem z ledovce.
Novela Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou je inspirována skutečnými událostmi. V Itálii jsou zatčeni židovští obchodníci s americkými pasy. Za velkou částku peněz jim nacisté slíbí, že je vymění za své zajatce. Jeden ze skupiny zajatých Židů se snaží zachránit krásnou polskou tanečnici – Kateřinu Horowitzovou – které si všiml na rampě koncentračního tábora. Za peníze si vyžádá její doprovod do Německa. Velitel Němců žádá další a další peníze, nakonec oznámí, že švýcarské úřady žádají dezinfekci Židů a odvádí je do fingované umývárny – plynové komory. Jediná Kateřina vytušila podvod a jediná se vzchopila k činu – vytrhla jednomu Němci pistoli a zastřelila jej, druhého zranila. Pak ji i ostatní čekala smrt.
Hlavní hrdinka se stala symbolem statečnosti a aktivního boje proti zlu a násilí. Její vlastnosti jsou v kontrastu s pasivitou ostatních členů. Román Nemilovaná. Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. – tragický příběh dívky z Terezína, která je nucena život se prostitucí.