Odraz války v literatuře po roce 1945

Odraz války v literatuře po roce 1945
Jiří Weil – V době okupace žil po různých úkrytech a v téže době také vznikla podstatná část jeho díla. Tehdy také vznikl jeho román Život s hvězdou. Ten se svým pojetím vymykal dobové šabloně a kritikou byl označen za existencionalistické dílo. Weil byl proto vyloučen ze Svazu spisovatelů a až do roku 1957 nepublikoval.
Život s hvězdou – Psychologický román, který je kafkovským odrazem absurdního světa. Hlavní postavou je bázlivý a směšný židovský úředník Josef Roubíček. Po rozchodu se svou láskou Růženou žije zcela sám v podkroví jedné pražské vily a čeká na chvíli, kdy bude povolán do transportu. Po složitých výsleších a lékařských prohlídkách nastoupí práci na židovském hřbitově. Nějakým nedopatřením ho přehlédli v kartotéce a nebyl povolán do transportu. Je svědkem řady tragických osudů svých souvěrců. Za heydrichiády byla popravena Růžena. Jediný člověk z mimožidovského světa, s nímž přijde Roubíček do styku, je mladý dělník Materna ze sousedství. Pod jeho vlivem se nakonec Roubíček odhodlává změnit svůj pasivní postoj k vlastnímu osudu a rozhoduje se pro „zmizení“. Úkryt mu poskytl právě Materna. Roubíček tak učinil krok z odcizeného světa a ze své vnitřní potřeby zvolil cestu vzdoru. Tímto rozhodnutím se uskutečňuje jeho lidská svoboda.
Jan Drda – Prozaik, dramatik a novinář.
Němá barikáda – Tato povídková kniha patří k prvním pokusům naší prózy zobrazit dobu okupace, ilegální boj proti nacismu a Květnové povstání. V povídkách je podtrhováno typicky české hrdinství, kdy se prostí lidé stávají hrdiny teprve pod vlivem rozhodující situace, která je nutí jednat tak, jak jim to káže jejich charakter.
Vyšší princip – Nejvýraznější povídka, která byla i zfilmována. Vyšší princip je přezdívka profesora latiny, který byl pro své studenty krajně komickou figurkou. Své přezdívky se dočkal pro neustálé užívání fráze: „Z hlediska vyššího principu mravního …“. Jednu hodinu latiny, kdy měli studenti psát kompozici, narušil příchod ředitele. Ten vyzval studenty Ryšánka, Havelku a Moučku, aby s ním vyšli na chodbu. Od té chvíle je již spolužáci nespatřili. Gestapo je zatklo pro schvalování atentátu na říšského protektora Heydricha. Večer se všichni z pouličního rozhlasu dověděli, že byli zastřeleni. Profesoři měli druhý den ve třídách odsoudit počínání popravených studentů. Vyšší princip však poté, co předstoupil před své studenty, nedokázal lhát a prohlásil: „Z hlediska vyššího principu mravního … vám mohu říci jenom jedno – vražda na tyranu není zločinem!“ Veřejně schválil atentát, přestože si byl vědom toho, že mezi studenty je udavač. Tím činem si rázem získal své studenty a ti povstali, aby mu vyjádřili úctu.
Pancéřová pěst – Povídka.
Hlídač dynamitu – Povídka.
Němá barikáda – Povídka.
Hrátky s čertem – Tato pohádková komedie napsaná ještě za okupace, byla původně alegorickým vyjádřením boje českého lidu s cizími pekelnými mocnostmi. Vysloužilý voják Martin Kabát se vrací z vojny domů. Při své cestě postupně poznává loupežníka, poustevníka a dvě dívky – princeznu Dišperandu a její služebnou Káču. Na ně a na poustevníka má políčeno čert Lucius, chce se zmocnit jejich duší. Dívky se mu upsaly vlastní krví, aby získaly mladé a hezké ženichy. Když Káča šla úpisy odevzdat do Čertova mlýna, předala je Martinovi v domnění, že je čert. Ve mlýně skutečně žili dva staří hloupí čerti. Martin je sice obehrál v kartách, ale sám prohrál svůj kabát i s úpisy s doktorem Solfernem, čertem vyšší hodnosti. Když to zjistil, vypravil se s Káčou do pekel a v poslední chvíli se mu podařilo vytrhnout úpisy Belzebubovi z rukou. Martina a Káču pak zachránil anděl Teofil. Svou chytrostí ještě Martin přiměl loupežníka i poustevníka k poctivé práci. A jemu zůstala na krku Káča, která se do něho zamilovala.
Adolf Branald – Prozaik.
Severní nádraží – Román z doby okupace. Děj se odehrává na tehdejším Hybernském nádraží v Praze. Čtenář zde sleduje, jak se z jednotlivých živelných sabotážních akcí rodí organizovaný železničářský odboj.
Lazaretní vlak – Román z doby okupace a pražského povstání. Tento román je obrazem vyvrcholení železničářského odboje v květnu 1945. Tehdy drážní zaměstnanci bránili nádraží jak proti přesile zvenčí, tak proti zákeřnému výpadu osazenstva německého lazaretního vlaku stojícího na nádraží.