Imaginativní próza

Imaginativní próza
Vladislav Vančura – Český prozaik, dramatik a filmový režisér. Původním povoláním lékař. Jeho prozaické dílo vychází z experimentálního a expresivního pojetí. Vyznačuje se hledáním nových forem, osobitým slohem a jazykem, zejména v typické větné periodě a v lexikálních archaismech. Byl popraven gestapem po atentátu na Heydricha.
Pole orná a válečná – Román. František Řeka, zemědělský dělník na šlechtickém velkostatku, je mdlého rozumu, skutečný debil podle lékařských měřítek. Navíc vrah, jehož zločin však nebyl nikdy odhalen. Jako vozataj se ocitne na frontě a teprve tady poprvé má dojem, že se vyrovná všem lidem kolem sebe. Získá uniformu s lesklými knoflíky, nikdo se mu neposmívá a pořád se něco zajímavého děje. Od ostatních se liší snad jenom tím, jak je spokojen a jak se mu válka líbí. Nakonec je ve válce zabit. Jeho ostatky nemohou být identifikovány, a tak jsou s všemi vojenskými poctami pohřbeny do hrobu neznámého vojína, ke kterému chodí vzdávat čest padlým ti, kdo válečné peklo přežili.
Markéta Lazarová – Tento baladicky laděný román je umístěn do mladoboleslavského kraje za dob loupeživého středověku. Tragický příběh vášnivé lásky a nenávisti se mísí se sporem dvou rodin loupeživých rytířů. Došlo mezi nimi k roztržce v době štvanic královských vojáků na loupežníky. Markéta, dcera Lazara z Obořiště, je otcem zaslíbená Bohu. Zamilovala se ale do rváče Mikoláše z nepřátelské rodiny Kozlíka z tvrze Roháčku. Se zbojníky prožívá lásku i boje. Druhou dvojici tvoří hraběcí syn Kristián, který je zajatý Kozlíkem, a Kozlíkova dcera Alexandra. Alexandra Kristiána zabije v domnění, že ji nemiluje. Většina Kozlíkových dětí je v boji s hejtmanovým vojskem pobita, Kozlík i Mikoláš jsou popraveni. Přes krutost a tragiku je život zobrazen jako překrásný, protože je nezničitelný a láska je silnější než smrt. Obě dívky jsou totiž těhotné. Autor popsal renesanční typy lidí, promlouvá k sobě, postavám a čtenářům.
Demokratický proud literatury
Karel Čapek – Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře. Vyrůstal s bratrem Josefem a sestrou Helenou. Vystudoval gymnázium a filozofickou fakultu Karlovy Univerzity. Studoval i v Berlíně a Paříži. Od roku 1921 až do konce života byl redaktorem Lidových novin. S manželkou Olgou Scheinpflugovou nemohl mít děti, a tak hodně cestovali a chovali domácí zvířata.
Próza:
Válka s mloky – Tento román varuje před fašismem. Děj pojednává o nálezu kapitána van Tocha, který v jedné zátoce objevil zručné mloky, kteří si staví vlastní malá města. Pro jejich schopnosti je začne využívat k lovení perel. Za tuto práci dostávají zbraně a výbušniny, aby se mohli bránit žralokům. V důsledku toho se začnou mloci přemnožovat a utlačovat lidi. Z celé pevniny chtějí udělat mělké šelfové moře a chtějí po lidech spolupráci. Vyžadují dodávky výbušnin, aby mohli nadále rozšiřovat svá území. Lidé se mají odstěhovat do hor, které se podle mloků měli bourat až poslední. Ale nakonec, stejně jako lidé, začnou mezi sebou mloci vést nesmyslné války. Otravují si vodu a úplně se vyhladí žaberním morem. Když voda začne ustupovat ze zaplavených oblastí, lidé se začnou opět vracet na svá území.
Dramata:
Bílá nemoc – Drama. Doktor Galén si při léčení Bílé nemoci klade podmínku, že Maršál přestane válčit. Porušuje tím ale příkaz lékařského slibu poskytnout pomoc každému nemocnému. Musí proto zemřít. Je ušlapán fanatickým davem. To je v souladu s Čapkovým přesvědčením, že sebelepší jedinec je slabý v boji proti organizovanému zločinu.
Matka – Divadelní hra, ve které autor ukazuje rozdíl mezi mužským a ženským pojetím života. Muž chce řešit nadosobní úkoly, pro ženu je nejdůležitější zachování života. Přesto v závěru dramatu matka posílá svého posledního syna do války bránit malé děti.
Katolicky orientovaná linie prózy
Jaroslav Durych – Lékař a publicista. Autor historické imaginativní prózy. Obdivoval baroko. Založil nový typ historické prózy, která podává barvitý obraz doby.
Bloudění – Tzv. větší valdštejnská trilogie. Román z období baroka od Bílé hory po Valdštejnovu smrt. Podává obraz hrůz třicetileté války a ospravedlňuje rekatolizaci. Dílo popisuje osudy českého protestanta Jiříka a španělské katoličky Anděly. Příběh má dramatický spád, je kontrastní a jazykově dokonalý.
Rekviem – Tzv. menší valdštejnská trilogie. Obsahuje tři povídky.
Společenská póza
Marie Pujmanová – Prozaička, básnířka a kritička. Narodila se v Praze.
Lidé na křižovatce, Hra s ohněm a Život proti smrti – Románová trilogie je obrazem dvojího prostředí: dělnického v Úvalech a intelektuálního v Praze. Děj se odehrává od 20. let do konce druhé světové války. Nejzdařilejší je první díl. Má promyšlenou kompozici, vnitřní svět a vývoj postav. Druhý díl zachycuje období velké hospodářské krize, lipský proces s Dimitrovem a období od nástupu fašismu v Německu do okupace Československa. Třetí díl vypráví o lidech ve druhé světové válce. Jsou zde popisovány koncentrační tábory, kolaboranti, heydrichiáda, činnost domácího a zahraničním odboje v Sovětském svazu a osvobození republiky. Je zde patrná tendenčnost a schématičnost.