Německá literatura
Německá literatura
Vedle literatury sovětské působili na naši tvorbu němečtí pokrokoví spisovatelé, kteří museli před fašismem emigrovat. Někteří nakrátko do naší země.
Anna Seghersová – Za války žila v exilu, po válce v Mexiku, posléze v bývalé NDR.
Sedmý kříž – Román. Z koncentračního tábora uprchne sedm vězňů. Šest vězňů je brzy dopadeno a pověšeno pro výstrahu na platany upravené jako kříže. Nechytili jediného vězně, a tak jeden kříž zůstal prázdný a stal se pro vězně symbolem odhodlání k odporu proti fašismu a solidarity lidí.
Tranzit – Román. Vypráví o německých emigrantech ve Francii.
Bertolt Brecht – Dramatik, divadelní režisér, básník a prozaik. Patřil k nejvýznamnějším představitelům avantgardního umění mezi světovými válkami. Před fašismem emigroval do Dánska, pak do USA. Po válce žil v bývalé NDR a založil tam proslulé divadlo Berliner Ensemble. Je považován za tvůrce tzv. epického divadla.
Matka Kuráž a její děti – Toto drama se odehrává za třicetileté války. Titulní hrdinka je markytánka, která chce před válečnými hrůzami uchránit své tři děti. Přesto je ale postupně jedno po druhém ztratí. Poslední byla zastřelena němá dcera Katrin, když se snažila bubnováním přivolat pomoc pro ohrožené děti ve spícím městě. Matka přesto dál putuje za vojskem se svým zbožím, neboť z války, která přináší lidem hoře, je možno být živ a dá se na ní vydělat. Autor zde vyjádřil nesmyslnost válek. Použil k tomu prvků epického divadla, např. komentáře vypravěče či vrací se motiv cesty v bludném kruhu.
Strach a bída Třetí říše – Tato divadelní hra líčí nacistickou krutost.
Žebrácká opera – Originální adaptace díla anglického autora Johna Gaye.
epické divadlo – Dramatický děj je zde přerušován buď vypravěčem nebo jednotlivými postavami. Ty přitom vystupují ze hry, aby vyložily její smysl. Epizující prostředky divadla, tzn. komentování děje, přestavování jeviště před zraky diváků atd., mají diváky odvádět od prožívání děje. Epické divadlo chce z diváka učinit kritického pozorovatele děje.
Friedrich Dürenmatt – Německy píšící švýcarský dramatik, prozaik a esejista. Syn evangelického faráře. V boha nevěřil, ale často se ve svém díle zabýval poměrem člověka k bohu. Divadelními hrami odpovídal na pesimisticky pojímaný svět. Psal intelektuální komedie a užíval jízlivou satiru, parodii. Byl fascinován problémem viny a trestu. Hlavní hrdinové jsou většinou jedinci obklopeni krutými poměry dnešní doby a zoufale se pokoušející zlepšit svět.
Romulus Veliký, Achterloo – Divadelní hry.
Návštěva staré dámy – Komedie. Autorova nejslavnější hra. Podobenství o vševládné moci peněz a blahobytu, která likviduje lidskou morálku. Děj se odehrává v zapadlém švýcarském městečku, kam se vrací jeho rodačka, multimilionářka Klára. Před dávnými lety ji odtud zrazenou milencem a těhotnou vyštvali pohoršení občané. Klára se stává prostitutkou, ale výhodným sňatkem se zařadí mezi nejbohatší lidi na světě. V městečku ji očekávají s nejrůznějšími nadějemi, neboť je proslulá štědrostí. Skutečně nabídne městu miliardu. Žádá však smrt svého svůdce hokynáře Illa. Občané podléhají vábné představě blahobytu a sami sebe přesvědčují o spravedlnosti požadavku Kláry. Ill chce opustit městečko, ale občané včetně vlastní rodiny i místního učitele mu v tom „nechtěně zabrání“. Lékař, také zkorumpovaný, konstatuje jako příčinu smrti srdeční mrtvici. Tak se Kláře podařil její záměr, když říká: „Svět ze mne udělal děvku, já ho proměním v bordel.“ Korupce postupuje dál. Hra končí sarkastickou parafrází závěru Sofoklovy Antigony, když sbor opěvuje štěstí blahobytu vyspělé civilizace.
Fyzikové – Autorova druhá nejslavnější hra. Nastoluje problematiku morální odpovědnosti vědců a mocenského zneužití vědy. Děj se odehrává v psychiatrické léčebně. Tu řídí šílená staropanenská lékařka ze vznešené, ale degenerované rodiny. Příběh začíná vyšetřováním již druhé vraždy jedné z ošetřovatelek. Podezřelý je pacient posedlý představou, že je Einstein. Avšak jak on, tak i další pacient, který tvrdí, že je Newton, šílenství pouze předstírají. Oba jsou významní fyzikové pověření speciálním úkolem. Do blázince se totiž uchýlil fyzik Möbius, jehož převratné výzkumy by umožnily ovládnout svět. Oba agenti se snaží získat jeho výsledky pro své země. Möbius, který je přesvědčen o odpovědnosti vědce za své myšlení, odmítá ohrozit svými výzkumy lidstvo. Oba špehové přijímají Möbiovo stanovisko a volí doživotní pobyt v blázinci. Jejich oběť je však zbytečná, protože psychiatrička odhalila poslání i cíle fyziků a získala kopie Möbiových zápisů. Ty jí umožnily strhnout na sebe moc světa.