Jaroslav Vrchlický

Jaroslav Vrchlický – Vlastním jménem Emil Frýda. Narodil se v Lounech v chudé rodině. Vychval jej jeho strýc, který byl farářem. Po maturitě a jednom semestru teologie se zapsal na filozofickou fakultu, kde se věnoval studiu historie, filozofie a románských jazyků. Jako vychovatel v hraběcí rodině odjel do Itálie. Za rok se stal tajemníkem ČVUT. V době největší slávy působil jako profesor srovnávacích dějin literatur na Karlově univerzitě. Ke konci jeho života se objevily příznaky mozkové mrtvice. Ztratil schopnost číst a psát, problémy mu dělala i verbální komunikace. Zemřel v Domažlicích, kde v ústraní strávil poslední dny svého života. Byl jednoznačně nejvýraznější osobnost lumírovců. Vytvořil nejbohatší a nejvšestrannější dílo, které čítá asi 80 sbírek a celkem okolo 270 knih. Čerpá z něj mnoho pozdějších autorů. Svým dílem začlenil českou literaturu do evropského kontextu a díky němu jsme se otevřeli západnímu světu.
Intimní lyrická poezie:
V raném období o láske k ženě, dětem a rodině. Pocit štěstí.
Dojmy a rozmary – Sbírka básní.
Později obrat od vyznávání lásky k životu k rezignaci a samotě. Ovlivněno osobním zklamáním a manželksou krizí a nepochopením mladou generací.
Okna v bouři – Sbírka básní.
Za trochu lásky šel bych světa kraj – Báseň vyjadřující smutek. Objevuje se zde protiklad: básník odmítá lásku, ale touží po ní.
Přírodní lyrická poezie:
Obrazy přírody splývají s obrazy básníkových šťastných chvil života.
Strom života – Sbírka básní.
Vlastenecká a reflexivní lyrická poezie:
O budoucnosti národa, láska k českému jazyku. Je rétorická a patetická.
Má vlast – Sbírka básní.
Formalistní lyrická poezie:
Hudba v duši – Sbírka básní. Vyskytuje se v zde mnohotvárnost forem, experimentální přístup k básnickým útvarům u nás dosud neznámým.
Epická poezie:
Zlomky epopeje – Básnický cyklus asi 15 sbírek epických příběhů s výkladem kulturního a myšlenkového vývoje lidstva. Dějiny nejsou obsáhnuty rovnoměrně, ale jen ve vybraných zlomcích. Vrchol dějin viděl v antice. Inspirováno cyklem Legendou věků Victora Huga.
Duch a svět – Sbírka básní rozdělená do čtyř oddílů. Obsahuje úvahy o vztahu člověka a vesmíru, o mravních otázkách, oslavuje řeckou antiku a křesťanství.
Spartakus – Báseň o vzpouře otroků v starověkém Římě.
Selské balady – Sbírka básní s vlasteneckou a sociální tématikou. Obsahuje sociální balady. Podává působivý obraz selských bojů proti panskému útisku v 15.–18. století. Setkáváme se zde s postavami Koziny a selských rebelů bojujících proti krutým feudálním pánům Loreckému, Lomikarovi, hraběti Bredovi.
Lorecký ze Lkouše – Báseň napsaná podle skutečné události. Lorecký byl zbit i se svými dvěma syny. Báseň obsahuje drsné naturalistické obrazy.
Balada vánoční – Báseň o selském povstání z roku 1680. Sedláci byli zajati a bez soudu pověšeni na nejbližších stromech.
Hrabě Breda – Báseň o jednom z největších utiskovatelů poddaných. Byl potrestán za své násilí.