Divadlo Járy (da) Cimrmana
Divadlo Járy (da) Cimrmana vzniklo v poslední čtvrtině 60. let a v takřka nezměněné podobě existuje dodnes. Cimrman je fiktivní postava českého polyhistora a všeuměla (vědec, vynálezce, umělec atd.), v čele stojí Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Autoři navázali na mystifikační humor Haškův, na slovní klaunerii Voskovce a Wericha (tradice dadaismu a poetismu), na tradici ochotnického divadla.
Některé cimrmanovské hry: Vyšetřování ztráty třídní knihy, Hospoda na mýtince,Vražda v salónním coupé, Němý Bobeš, Dlouhý, Široký a krátkozraký, Dobytí severního pólu, Blaník a další.
Drama a divadlo v letech 1970 – 1989
V tomto období se také na divadle podepsalo období normalizace. Některá divadla byla zavřena (např. Divadlo Za branou), na druhé straně některá divadla vznikla (např. HaDivadlo, Sklep).
Na jeviště se vracely osvědčené socialistické hry, realistická klasika, sovětské hry, byl založen nový Svaz českých dramatických umělců, předsedkyní se stala Jiřina Švorcová.
Vládnoucí moc značně omezila nebo eliminovala činnost některých předsrpnových dramatiků, režisérů, herců a dalších divadelníků, např. V. Havla, P. Kohouta, J. Topola,
F. Pavlíčka, M. Kundery, I. Klímy, V. Charamostové a dalších. Mnozí odešli do exilu, např. Vratislav Blažek, Pavel Landovský, Alfréd Radok, Otomar Krejča, Jan Tříska, Martin Štěpánek, písničkáři Karel Kryl, Jaroslav Hutka ad.
Na opačném pólu bylo divadlo neoficiální a dramatická tvorba samizdatová. Známým se stalo tzv. bytové divadlo Vlasty Chramostové, amatérské divadlo Na tahu, které hrálo i na Havlově Hrádečku.
Mezi oběma krajními póly se pohybovala tzv. studiová divadla, zvaná rovněž alternativní, experimentální, autorská, avantgardní, nová, generační … Patří k nim např. brněnské Divadlo na provázku, liberecké-pražské Studio Y, prostějovské-brněnské HaDivadlo, pražské Divadlo na okraji, ústecké Činoherní studio aj. Některá z nich vznikla již v průběhu 60. let v návaznosti na tzv. divadla malých forem.
