6. NÁRODNÍ OBROZENÍ V ČESKÉ LITERATUŘE

1velké společenské hnutí:
 národně osvobozenecký boj
 národní a demokratické uvědomování lidu
 formování novodobého českého národa
 počátky novodobého českého kulturního života
 označováno jako vzkříšení národa ( křisitelé) nebo probuzení ( buditelé)

urychleno: rozkladem feudalismu (nástup kapitalismu) a osvícenskými reformami Josefa II. (zrušení nevolnictví a toleranční patent 1781)

nositel hnutí: česká buržoazie a inteligence (opora o venkovský lid  zájmy dočasně stejné)  demokratický charakter hnutí

zdroje národního obrození: (viz A. Jirásek, F. L. Věk)
 revoluční nálada lidu (vrcholí r. 1848)
 myšlenka slovanské vzájemnosti – posila národního sebevědomí
 poezie inspirována lidovou slovesností  sběratelství (Erben, Čelakovský, Němcová aj.)
 lidové zábavné čtení (vzdělávací próza) – vydává Václav Matěj Kramerius v České expedici; Krameriovy c. k. pražské poštovské noviny
 činnost drobné venkovské inteligence – učitelů, vlasteneckých kněží (viz Raisovi ”zapadlí vlastenci”)
 lidové divadlo (i loutkové – Matěj Kopecký)
 obrozenská věda, a to
 jazykověda (jazyk – základní znak národa)  obrany českého jazyka
 historie (snaha připomenout slavnou minulost, zvl. husitskou, a posílit národní sebevědomí)

spisovný jazyk (místo latiny) – němčina, pak čeština

periodizace národního obrození – činnost tří tvůrčích generací
 1. fáze = obranná (převážně vědci) – od 70. let 18. stol. do poč. 19. stol.
 2. fáze = ofenzivní (vědci i básníci) – od poč. 19. stol. do konce 20. let 19. stol.
 3. fáze = vyvrcholení obrozenských snah – 30. – 50. léta 19. stol.

1. fáze – obranná
cíl: čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk (vzor – čeština veleslavínská)
zájem o českou kulturu a dějiny

a) Jazykověda
vydána Balbínova obrana českého jazyka z r. 1775 a obrana jazyka od Karla Ignáce Tháma

nejvýznamnější osobnost – Josef Dobrovský (1753–1829)

”první světový Čech v nové době” (T. G. Masaryk)

 Ďarmoty u Rábu (v Uhrách); studium na gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodě, pak v Klatovech, dále filozofie a teologie v Praze; kněžské povolání nevykonával, stal se vychovatelem v rodině hraběte Nostice a věnoval se vědecké práci; studijní cesty do Švédska a Ruska