2. POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ DO DOBY HUSITSKÉ
2. POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ DO DOBY HUSITSKÉ
pol. 9. st. – 2.pol. 14. st.
Česká literatura patří k nejstarším v Evropě (přes 1000 let);
kulturní jazyky
staroslověnština
latina
čeština
Velká Morava pol. 9. st.
pronikání křesťanství
ze západu (z východofrancké říše, expanze)
z východu (z Byzance)
863 – příchod Konstantina–Cyrila a Metoděje
(Soluň)
význam
politický (hráz proti francké expanzi)
náboženský (křesťanství v jazyce slovanském)
literární (základ slovanského písemnictví)
staroslověnština – 1. slovanský kulturní jazyk
hlaholice (z malé řecké abecedy) – 1. slovanské písmo, mladší cyrilice – základ azbuky
nejstarší texty – náboženské a bohoslužebné, srozumitelné lidu
Proglas
předmluva k překladu evangelia (Konstantin)
nejstarší dochovaná slovanská báseň; program cyrilometodějské mise
ideová a společenská závažnost:
proklamuje nutnost vzdělanosti, právo na kulturu v srozumitelném jazyce = počátek demokratizace kultury
básnická krása: přenesená pojmenování (zvl. přirovnání), oslovení
Kyjevské listy
hlaholicí psaný zlomek misálu (mešní knihy) – v originále
Život Konstantina – Cyrila, Život Metoděje
(dříve Panonské legendy)
vrchol literární činnosti pozdně velkomoravského období, obrana díla obou bratří, životopisy
život = vyprávění historické, životopisné, v próze, bez zázračných a fantastických prvků (na rozdíl od legendy)
Paterik (Knihy otců) – vyprávění o mniších, vzdělavatelná četba
Zákon sudnyj ljudem (pro laiky) a
Nomokánon (církevní předpisy) = právnická literatura
modlitby, překlady částí bible
po smrti Metodějově zákaz staroslověnské bohoslužby; staroslověnská kultura přetrvala jen v Sázavském klášteře (kulturní centrum přemyslovského státu) – do 11. st.
staroslověnské a latinské – 10. a 11. st.
nové kulturní centrum – český přemyslovský stát; kult českého světce – Přemyslovce Václava
nositel vzdělanosti – duchovenstvo
do 11. st. tvorba:
staroslověnská – Sázavský klášter
z 10. st.