SPOR O RUKOPISY

¨ českým obrozencům (zejména té mladší generaci) bylo svým způsobem líto, že se nemohou opřít o starobylá díla tak, jako např.: německá literatura a její Píseň o Nibelunzích či ruská literatura bylinami a proto vznikla snaha vytvořit si takové památky uměle, podvrhem a tak posílit národní sebevědomí
¨ v úsilí o obrození našeho národa měla velký význam naše slavná minulost a proto obrozenci snášeli svou prací důkazy o dávné české literatuře a její vyspělosti; za této situace se tak stalo, že r. 1817 došlo k nálezu rukopisného sborníku staročeského básnictví (domněle ze 13. století); naše společnost tento Rukopis Královédvorský přijala s nadšením (i např. Dobrovský) jako doklad o vyspělosti a starobylosti naší kultury
¨Rukopis Královédvorský – obsahuje 6 básní epických, 6 lyrických a 2 básně lyricko-epické; „snad“ z 13. století
– některé básně (Čestmír) čerpají z české mytologie a jiné z doby historické (Oldřich a Boleslav)
– lyrické písně jsou obsahu milostného
¨Rukopis Zelenohorský – objeven chvíli po RK, tj. r. 1818 a „pocházející“ z 9. až 10. století, kdy byl anonymně zaslán
Národnímu muzeu s tím, že byl údajně nalezen na Zelené Hoře
– 2 části: Sněm a Libušin soud
¨ za jejich pravost se postavil i Palacký a Šafařík, i když obraz minulosti v RZ byl vylíčen tak příliš idealizovaně a Dobrovský jej označil za padělek
¨ rukopisy byly vědeckou společností přijaty s nadšením a i inspirovaly mnoho umělců k vytvoření dalších děl (Mácha, Zeyer,
Smetana, Mánes)
¨ až pozdější rozbor dokázal, že jde o podvrh a za hlavní autory těchto podvrhů považujeme Václava Hanku (knihovníka a archiváře Českého muzea, který udržoval styky především s slovanskými spisovateli, ruskými hlavně) a Josefa Lindu (novináře a spisovatele, autora románu Záře nad pohanstvem)
¨ vědecké důkazy o podvrženosti rukopisů přinesli ti, jež se ujmuly úkolu „přehodnocení“, tj. generace významných lingvistů (Jan Gebauer, Antonín Vašek) a historiků (Jaroslav Goll, Jaroslav Vlček, Zdeněk Nejedlý) a v čele těchto vědců usilujících o pravdivé zhodnocení české minulosti stál univerzitní profesor T. G. Masaryk