PŘEDCHŮDCI JANA HUSA:

Jan Milíč z Kroměříže – odvážný lidový kazatel už za doby Karla IV.
– vzdal se místa v královské kanceláři a své sociální postoje realizoval i životem v chudobě
– jeho činnost zaznamenána ve sborníku Abortivus – Nedonošený plod
Matěj z Janova – latinsky píšící
– podal analýzu soudobé společnosti, společenské situace v díle Pravidla Starého a Nového
zákona (Regulae Veteris et Novi testamenti)
Konrád Waldhauser – německý augustinián, kázající německy a latinsky a k jeho posluchačům patřil tedy
německý patriciát a okruh pražských studentů, jimž věnoval svou sbírku kázání Postila
studentium sanctae Pragensis universitatis (Postila studentům univerzity pražské)
Jakoubek ze Stříbra – kolega Jana Husa na UK, který tvrdil: „Žádná privilegia knězům v poměru k laikům.“
Tomáš Štítný ze Štítného – jako laik se v česky napsaných spisech začal zabývat soustavně teologickými a
filozofickými otázkami
– studoval na pražské univerzitě, avšak akademických hodností nedosáhl
– jeho literární tvorba měla zprvu charakter překladů z latinské literatury a teprve později
vznikly jeho relativně samostatné spisy: Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
(sborník kratších výkladů), Knihy naučení křesťanského (se základním tématem věroučných
otázek, tj. postavení víry, naděje a lásky v křesťanství a o pokušení a hříchu, ale v souvislosti
s těmito otázkami vstupují do Štítného tvorby i otázky sociálního rázu (viz. část nazvaná
O hospodářovi, hospodyni a čeledi), Řeči besední (pro děti; jedná se o základní poučení o
víře, zprostředkované formou otázek a odpovědí), Řeči nedělní a sváteční (představují
výklad čtení na neděle a svátky, tedy jistou náhradu kázání; základ pro besedu o biblickém
textu)
– svá díla určil pouze úzkému rodinnému kruhu a popřípadě přátelům
Jeroným Pražský – stejně jako Jakoubek ze Stříbra reprezentoval vzdělanecké křídlo husitství