Vladislav Vančura (1891-1942)

– původním povoláním lékař na Zbraslavi
– jeho žena Ludmila napsala knihu Dvacet šest krásných let (o Vančurovi)
– za 2.světové války se zapojil do ilegální činnosti a v roce 1942 byl Němci popraven
1.próza:
– prvky poetismu, velké části textu jsou lyrické
– i v próze používá básnický jazyk
– zvláštní kompoziční postupy – typické spíš pro pohádky, legendy, pověsti, zvláštní jazyk – nesmírně bohatý, používá jazykové vrstvy (lidové výrazy, slang, argot, knižní výrazy, archaismy, zastaralé tvary slov, např. přechodníky)
– velmi dlouhá souvětí (humanistická souvětí), hlavní hrdinové jsou většinou velmi činorodé postavy, velmi aktivní, většinou nesmírně milují život a dokážou si ho naplno užívat (renesanční)
– povídky Dlouhý, Široký a Bystrozraký
– vliv poetismu
– novela Rozmarné léto
– v duchu poetismu
– Hlavní postavou je majitel plovárny Antonín Důra. Zachycuje život v poklidném městečku, jehož klid naruší příjezd kouzelníka Arnošta s tanečnicí Annou. Důra a další muži vzplanou obdivem k této dívce, Důrova manželka zas chodí za kouzelníkem, ale po menším konfliktu kouzelník s Annou město opustí a všechno se vrací do starých kolejí. Zfilmováno (v hl. roli Rudolf Hrušinský).
– baladický román Markéta Lazarová
– drsný příběh ze středověku „balada v próze“
o Vůdcem loupežnické bandy je Mikuláš Kozlík, mezi bandou a šlechtickou rodinou Lazarových panuje dlouholeté nepřátelství. Loupežníci unesou Lazarovu dceru Markétu, ale ta se nakonec do Mikuláše Kozlíka zamiluje. Oslavuje sílu lásky. Román je zfilmovaný, režisér:František Vláčil.