V roce 1944 je zakázán provoz většiny divadel
Po válce:
– schématičnost
– úpadek dramatické tvorby po r. 1848
– zánik satirické tvorby
– období tvrdé cenzury – vzniká především tvorba budovatelská a socialisticko-realistická
Rozšíření tématiky ve 2.pol. 50. let, snaha ukázat rozpory a hodnoty ve světě intelektuálů
Semafor (SEdm MAlých FORem – hudební komedie, jazzové koncerty, filmové produkce, poezie, pantomima, loutky, výtvarné umění)
– vznik roku 1959 – hudebně zábavné divadlo dvojce Jiří Suchý a Jiří Šlitr
– kontakt s divákem, hravost, životní moudrost, gagy (situační humor)
hry: Člověk z půdy
Zlá ztráta krve
Zuzana je sama doma
Jonáš a tingl – tangl (obnovení atmosféry kabaretů a šantánů)
Kytice
– rozhovory Jonáše s Melicharovou (Jitka Molavcová).
– po smrti Šlitra klesá úroveň
– od 60. let dvojice Jiří Grossmann a Miroslav Šimek – Besídka bývalých žáků zvláštní školy
– po Grossmannově smrti – partnerem Šimka L.Sobota a P.Nárožný
– později Šimek zakládá divadlo J.Grossmanna
– v současnosti se Z.Bubílkovou S politiky netančím
