Próza meziválečného období
Charakteristika období:
– pokračují realisté (A. Jirásek, Z. Winter, K. V. Rais, T. Nováková, A. Stašek)
– naturalisté (Mrštíkové, K. M. Čapek-Chod)
– impresionisté – vrcholí (F. Šrámek)
– obraz války (F. Šrámek – MO č.20, R. Weiner, J. John, J. Hašek – viz MO 23, K. Konrád)
– legionářská literatura (R. Medek, J. Kopta, F. Langer, J. Kratochvíl) – viz MO 23
– vliv expresionismu (Lev Blatný, L. Klíma, R. Weiner, J. Weis aj.)
– demokratický proud (K. Čapek, K. Poláček, E. Bass) – viz MO 25
– imaginativní próza (V. Vančura, K. Konrád, K. Schulz)
– katolicky orientovaná linie (J. Deml, J. Durych, J. Čep)
– společenská, sociální próza, socialistický realismus (I. Olbracht, M. Majerová, K. Nový, M. Pujmanová) – levicově orientovaní autoři
– ruralisté (F. Křelina, J. Knap)
– psychologická próza (J. Havlíček, E. Hostovský, J. Glazarová, B. Benešová, A. M. Tilschová)
– historická próza (J. Durych)
– převaha menších prozaických žánrů – próza lyrická, utopická a reportážní
– ve 30. letech – dominantní postavení román, zvl. společenský, psychologický a historický, rozvíjí se i žánr balady
