Petr Bezruč (1867 – 1958)

– pseudonym (vl.jménem Vladimír Vašek)
– poštovní úředník
– poezie realistická, symbolistická, impresionistická a sociální
– předznamenával nástup nové generace (autorů narozených v letech 70. a 80.- Dyk, Toman, Šrámek, Gellner…)
– sám nebyl nikdy anarchista
– nedá se zařadit do žádného literárního proudu – jeho jediná sb. Slezské písně – osamocena v české literatuře
-sb. Slezské písně
– obrazy poroby a záhuby slezského lidu
– na rozdíl od Nerudy Bezruč nejenom zformuje problém, ale hledá i řešení
– dramatické napětí vyjádřeno protiklady: pán X otrok, spravedlnost X bezpráví, revolta X rezignace, láska X zrada
– vždy po určité době obměňoval (několik vydání, každé jiné): poslední sbírky – nářečí
– obraz sociálního a národnostního útisku na Ostravsku (b. Zem pod horami), výzva k odboji
– bída havířů, beskydských horalů, ovdovělých žen a sirotků; útisk uhlobaronů a jejich pomahačů; německá nebo polská škola, polský kostel, odrodilci, krčmáři a lichváři
a) úvodní báseň Červený květ – obraz kaktusu s jediným rudým květem = obraz vzpoury, vlastního osudu (bez lásky)

Jednotlivé básně psal nejdřív do časopisu Čas, později bylo vydáno zvláštní Slezské číslo časopisu, kde byly básně otisknuty pohromadě. Vydání vzbudilo velkou pozornost a literární kritici začali pátrat, kdo je skutečným autorem. Volil jméno Bezruč proto, že chtěl vzbudit dojem, že autorem básní je nějaký horník a toto jméno bylo ve Slezsku rozšířené, jako státní zaměstnanec se obával o svoje místo, protože básník ostře kritizoval sociální poměry v zemi.

b) revolta, básníkova autostylizace – věštec, mluvčí (= bard) slezského lidu