Evropská literatura 17. a 18. století

· 17. století z Francie · rekace na třicetiletou válku · nové utužení feudálního řádu, panovnický absolutismus · hlavní slovo panovník – bůh opora, oslabena moc šlechty, aristokracie · panovník se opírá o kněžstvo · Francie – Ludvík 14. – „Stát jsem já“ · opírá se o rozum – René Descartes – „Myslím tedy jsem“ · stavba Versailles · francouzský park je způsob úpravy zahrad tak, aby byly symetricky i osově souměrné, přesné keře, rovné parky (odráží způsob pohledu na svět) · v hudbě jsou Vídenští klasikové, Mozart, Beethoven · mravním ideálem je jednotlivec, který podřizuje své zájmy státu

ð vztah k antice

· navazuje na ni · nikoliv inspirace, ale závazné vzory pracovních postupů, až přímé napodobování

ð literatura

· dodržuje přesný systém a řád · přesné druhové a žánrové členění · tragikomedie nepřipadá v úvahu · literární druhy: lyrika, epika, drama · vysoké žánry: óda, epos, tragédie · nízké žánry: humor, satira, bajka, komedie · drama požaduje zachování zákonu tří jednot od Aristotela (času, místa, děje) · tragédie Řeší soukromé zájmy (cit) Ò povinnost, rozum, moc