3. Česká próza
1. vlna: popisuje průběh okupace + prvních 10 let, jednodušší pohled, černobíle:
Jan Drda:
• „Němá barikáda“:
• povídky (Včelař, Vyšší princip)
• něco z války, něco z okupace, něco z osvobození
• originál: 13 povídek – dobré, pak rozšířil: blbé
Julius Fučík:
• „Reportáž psaná na oprátce“ (překlad do 26 jazyků):
• typické dílo o hrdinství (jednoznačný hrdina) a o zradě
• zdůrazněn ohlas při vytváření kom. kultu
• těsně po osvobození: konjunkturní próza – koncentráčnická lit. (nízká úroveň, působil spíše námět):
• pokud chtěl někdo přežít. musel se zbavit biologického sobectví:
M. Jariš: „Oni přijdou“ – soubor povídek
E. F. Burian: „Osm odtamtud“
N. Frýd: „Krátce o živých“
Karel Ptáčník:
• „Ročník jednadvacet“ (1954)
• nikdo o něm předtím nevěděl, do lit. vstoupil jako zralý spisovatel, výborný stylista
• narozen 1921 (ve 39 mu bylo 18), vystaven okupaci – určité ročníky v totálním nasazení (do týla), klika, když zůstali v Protektorátu – K. P. ne – napsal román
Marie Pujmanová:
• „Život proti smrti“ (závěrečná část trilogie):
• sugestivní kapitoly, ale jako celek špatný
• podlehla tlaku teorií socialistického realismu – chtěla zachytit vše (všechnoismus) – kompozičně roztříštěný román, o všem a o ničem
