Mluvený film
Mluvený film:
– film Don Juan (Hollywood) měl pouze hudební doprovod.
– Mezi první zvukové týdeníky patří filmový uvítání slavného letce Lintbergha, který poprvé přeletěl Atlantik
– Skutečně 1. mluvený (nejen zvukový) film natočila výrobna Warner Brothers (USA) – r. 1927 Jazzový zpěvák
– Zneužívání zvukových efektů – i vstupní titulky např. četl někdy hlasatel. Ne příliš velký úspěch – nekritický postoj publika ke zvukovému filmu. Také nedokonalá aparatura – montáž, pohyblivou kameru atd. stačilo, když film mluvil – mikrofony omezovaly herce v pohybu, strnulé scény, také kamera je omezena v pohybu (jsou slyšet všechny šelesti, skřípot) – zdegradovaný film.
– Na vyšší úroveň mluvený film přivádí americký režisér ERNST LÚBITSCH (němec. původu) – znovu důraz na pohyblivou kameru, proto natáčí stejné záběry jako pro němý film a zvuk nahrává dodatečně = užívá se dodnes, této metodě se říká postsynchron – dodatečné ozvučení. Rovněž objevil montáž.
– Nejvýznamnější Francouz RENÉ CLAIR – zpočátku odpůrce zvukového filmu, „zvukový film zabil dokonalost němého filmu“. Proslulý filmy Pod střechami Paříže. Celý film proložil melodiemi a písničkami, které se staly jakýmsi vedoucím motivem díla. Pod střechami Paříže – začíná scénou, kdy pouliční zpěvák Albert učí skupinu chodců, náhodně se kolem něho shluknuvších, nové písničce, která má stejný titul jako film. Ve skupince lidí uvidí děvče jménem Pola, které se mu zalíbí. Vznikne mezi nimi románek, který však rychle končí: Albert, neprávem obviněný z krádeže peněženky, se dostane do vězení, a když se vrátí, zjišťuje, že Pola žije s jeho nejlepším přítelem Louisem. Žádný z obou mužů se nechce zříci práv na dívku a sokové se domluví, že má rozhodnout los. Hrají o ni kostky. Louis vyhrává a zůstane s Polou, zatímco Albert smutně odchází, aby dále učil Pařížany písničce o tom, co se děje pod střechami jejich města…. – poezie o všedním životě pařížské periferie, řada epizodních postav – prodavači květin, hokynáři, kapsáři, chodci, strážníci, humor, obraz a zvuk se mohou nejen doplňovat, ale i nahrazovat (hraje-li kolovrátek, nemusí být vidět). Doma zpočátku bez ohlasu, až po triumfální premiéře v Berlíně. Dokonce vznikl termín „clairismus“, který označoval hudební film.