Participia

1) Participium perfecti activi (l-ové) se tvoří příponami –lЪ, -la, -lo pro sg., -li, -ly, -la pro pl. a – la, -lě, -lě pro dua., které s připínají k infinitivnímu kmeni, např. nesti-neslЪ, bЬrati-bЬralЪ, prositi- prosilЪ, kryti-krylЪ: souhlásková slovesa II. tř. tvoří toto participium zpravidla přímo od kořene (bez infinitivního –nϱ), např. dvigϱnti-dviglЪ, ale jsou doloženy i tvary od celého kmene infinitivního, např. kosnϱti-kosnϱlЪ

V staroslov. se l-ového participia užívá v těchto opisných tvarech:

1) ve spojení s prézentem slovesa byti tvoří l-ové participium tzv. perfektum, tj. slovesný tvar vyjadřující přítomný stav vzniklý z minulého děje, např. prišЬlЪ jesmЬ. V těch slov. jazycích kde zanikl aorist a imperfektum, převzalo toto původní slovanské perfektum jejich funkci a stalo se univerzálním minulým časem.

2) Preteritum-dnešní minulý čas- tvoří se stejně jako perfektum, vyvinulo se z něj byt x particip. l-ové

3) ve spojení s min. časy slovesa byti tvoří l-ové participium tzv. plusquamperfektum

4) ve spojení s tvary budoucího slovesa byti tvoří l-ové particium tvz. futurum II.(vyjadřuje předčasnost budoucnosti)

5) ve spojení s kondicionálem slovesa byti tvoří l-ové participium kondicionál

2) Participium praesenti pastvi (příčestí trpné, m-ové) se tvoří příponami –mЪ, -ma, -mo (pro sg.), které se připínají k prézentnímu kmeni sloves, u I. a II. tř. v stupni o-ovém, např. nesomЪ, znajemЪ. U atematických sloves je tvoření podle sloves I. tř. vědomЪ, jadomЪ. Toto part. se skloňuje jako tvrdé adjektivum (o-kmenově a a-kmenově) jmenně i složeně. Užívá se jej ve funkci přívlastkové a doplňkové. Doplňkové p. v nominativu má tzv. funkci predikativního atributu=druhého přísudku nebo trpného přechodníku přítomného

3) Participium perfecti pastvi (minulé trpné, n-ové, t-ové) se tvoří 1) příponami –tЪ, -ta, -to (pro sg.), a) u sloves I.A.tř. nosovkových, např: jЬmϱ, jҿti- jҿtЪ

2) příponami –nЪ, -na, -no, které se připínají k infinit. základu zakončenému na –a- nebo –ě-, např. bЬrati-bЬranЪ, znati- znanЪ U souhl. sloves III.A tř. s dubletami koҐϱ, klati-klanЪ

3) příponami –enЪ, -ena, -eno (pro sg.), které se připínají k základu ostatních sloves:

a) u sloves I.A a u atematických sloves jasti jejich původním koř, např. jadenЪ, nesti-nesenЪ

b) u sloves II.A třídy rovněž jejich původním kořenem, např. dvignϱti- dviženЪ

c) u sloves III.A třídy s kořenným –y- jejich kořenem

d) u sloves IV.A třídy jejich infinitivním kořenem

Toto participium se skloňuje jako tvrdá adjektiva (o-kmenově a a-kmenově) jmenně i složeně

Užívá se jej ve funkci přívlastkové a doplňkové. Doplňkové p. v nominativu má tzv. funkci predikativního atributu=druhého přísudku nebo trpného přechodníku přítomného.

Užívá se jich ve spojení s určitými tvary slovesa byti/byvati k tvoření opisného pasiva.

4) Participium praesentis activi (přítomné činné, nt-ové)

1) tvoří se příponami –y (pro m.) –ϱšti(pro f.) –y(pro n. a sgl.) od sloves I. a II. třídy např. nesϱ-nesti-nesy, nesϱšti, nesy,,, minϱ-minϱti, miny, minϱšti, miny os sloves atematických jesmЪ- byti-sy, sϱšti, miny

2) příponami- (j)ҿ, -(j)ϱšti, (j) ҿ,(pro sgl.) od sloves III.tř. např.: kryjϱ, kryti- kryj ҿ, kryjϱšti,kryje

3) příponami – ҿ, – ҿšti, – ҿ od sloves IV. Třídy, např. prošϱ, prositi-pros ҿ, pros ҿšti, pros ҿ

5) Participium praeteriti activi(minulé činné, s-ové)

1) příponami- Ъ,- Ъši, -Ъ (pro sg.) od atematického slovesa jamЬ, jasti- jad Ъ, jad Ъši, jad Ъ a od souhláskových sloves I. a II. tř. např. nesϱ, nesti- nes Ъ, ne Ъši, nes Ъ

2) příponami –Ь, -Ьši, -Ь (pro sg.) od sloves IV.A tř. např. prošϱ, prositi-proš Ъ, proš Ъši, proš Ъ

3.
příponami -v Ъ, -v Ъši, -v Ъ (pro sg.) od infinitivního kmene všech ostatních typů věm

4.
Ъ, věděti-věděv Ъ, věděv Ъ ši, věděv Ъ