Aristofanés: LYSISTRATE
ŽÁBY
– psal o tehdejších pol. a spol. problémech, kritika přetvářky, podlosti
próza: historická
Hérodotos – „otec historie“, VÝKLAD VYZKOUMANÉHO
– řecko-perské války – zeměpisné údaje
– konzervativní výklad – vše jako výsledek vůle bohů a osudu
Filosofická:
Sokrates: nenapsal ani jedno dílo, zpochybňoval bohy, na všechno je nutné mít svůj názor, nejmoudřejší své doby
Platón: jeho žák – obhajoval ho (Sokrates prý kazil mládež), zakladatel idealistické lit. – vše je předurčené, člověk žije ve světě idejí, hodnotnější než krása fyzická je krása duševní a nad ní stojí krása vědění, nesmrtelnost duše, idea dobra, kategorie mravnosti (etiky)= statečnost, upřímnost, zbožnost (lze toho dosáhnout učením),formy jeho psaní:
– dialog (učitel/žák – vyvozovat, vyvracet, dokazovat) – polemická
– epistolární (dopis)
Aristoteles: Platónův žák (hodně jím ovlivněn), vychovatel Alexandra Makedonského, připouští ideje (myšlenky), ale vidí je v konkrétních věcech, obhajoval existenci jednoho boha, opustil včas zemi, aby ho nenechali zavraždit, protože kazil mládež (vtloukal jim jiné názory)
Dalíš tvorba: Mír – vzlétá sedlák Trygaios na chrobáku k nebi a s pomocí zástupců všech řeckých států osvobozuje bohyni míru, která je vězněna v hluboké jeskyni. Jezdci – útok proti mocnému demagogu (sobec) Kleónovi.