Česká literatura doby husitské

Kulturně historická situace:
[Už koncem 13. st. vyvrcholila moc církve – římští papežové se pokládají za vládce celého světa. Vnější lesk však doprovází vnitřní úpadek. Vznikají různé lidové sekty, které církev pronásleduje. Snahy po nápravě se objevují i uvnitř církve – činnost Františka z Assisi a jím založeného františkánského řádu. Řád požaduje naprostou chudobu a tělesnou práci. Učená kritika církevních zlořádů vychází i z některých universit. Universit – Pařížské a Oxfordské. Šířila se znalost Viklefových názorů – byl to anglický profesor Oxfordské university. Dokazoval, že církev se odchýlila od učení a praxe prvních křesťanů.]

1. r.1380 morová nákaza (2 roky po smrti Karla IV.)
2. rozpory Václava IV. s vyšší šlechtou a zbohatlými představiteli církve
– obojí vyvolává obecný stav úpadku a krize
=> obžaloba především církve:
– církev opustila ideál původní apoštolské prostoty a chudoby
– vznik dvojpapežství, na zač.15.stol. trojpapežství
– o nápravu usilují kazatelé (Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova a další)
– 30.7. 1419 – pražská defenestrace (dav vedený knězem Janem Želivským vniká na novoměstskou radnici a ubíjí konšely), ničení kostelů a zabírání církevního majetku šlechtou
– 16.8.1419 umírá Václav IV. (na Novém Hradě u Kunratic – mrtvice po zprávě o defenestraci)
– 1420 proti husitům vyhlášena křížová výprava (v čele Zikmund Lucemburský, král uherský, německý a římský, bratr Václava IV.)
– r.1421 Čáslavský sněm – husitští zástupci se pokoušejí najít nového krále, neúspěch => spor mezi radikálními (tábority) a umírněnými (pražany)
– r.1434 bitva u Lipan – proti sobě katolická šlechta a umírnění husité X radikální táborité => porážka radikálního hnutí
– vláda Jiřího z Poděbrad (1458-71)

Z literárních útvarů a žánrů:
– mizí legenda, rytířský epos a drama
– rozvíjí se píseň, satira, polemické skladby, kroniky, traktáty, kázání, překlady bible