Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821-1881)
– psal filosofické romány a romány idejí – časté vnitřní monology
– musel pořád psát – romány na pokračování
– nepovažoval se za šlechtice, i když jím po otci byl
– jeho tvorbu poznamenal tragický život – účastnil se práce v ilegálním kroužku – proti carovi – odsouzen k smrti – omilostněn – život ve vězení, sibiřské vyhnanství – zájem o nejubožejší trpící lidi ve městě
– filosofie pokory, soucitu a odpuštění
– mistrná psychologie postav – hojné vnitřní dialogy i monology, dopodrobna popisuje psychologii postav – často jsou poznamenané, nějak trpí
– v jeho románech se moc neobjevuje líčení přírody – výhradně popisuje město
– je považován za předchůdce moderní lit., protože se zabývá psychologií postav (jejich duševním světem)
– téměř nemá vnější popisy postav
– časté autobiografické prvky – strach před smrtí, hráčská vášeň
– motiv trestu
– hlásili se k němu slavní autoři 20.stol. – Franz Kafka (ponoření se do svého nitra, nenormální situace), francouzský autor Albert Camus – zdramatizoval jeho romány
