Demokratický proud meziválečné literatury
Karel Čapek (1890 – 1938)
– světově proslulý prozaik, dramatik a novinář, překladatel
– narodil se v rodině lékaře v Malých Svatoňovicích v Podkrkonoší
– dětství prožil v Úpici
– po gymnáziu studoval v Praze a v Berlíně
– studijní cesta s bratrem Josefem do Paříže
– doktor filozofie
– kandidát na Nobelovu cenu za literaturu
– bratr Josef – malíř a spisovatel, sestra Helena (provdaná Koželuhová, po smrti manžela podruhé za básníka J.Palivce)
– člen „klubu pátečníků“- pátečních debatních setkání různých osobností, kterých se účastnil i T. G. Masaryk. (Hovory s TGM)
– spolutvůrcem evropské varianty filozofického směru 20. století – pragmatismus = praktický, věcný, pravdivé je to, co je prospěšné
– tolerance – protože byl relativista, uznával mnohost názorů
– humanista – člověk je nejvyšší hodnota
– demokrat
– někdy spor mezi tolerancí a potřebou bránit demokracii (např. před fašismem, komunismem)
– po mnichovské kapitulaci roku 1938 byl Čapek napadán z pravých i levých pozic
– zemřel o Vánocích roku 1938 na zápal plic – uštván útoky na svou osobu, vyčerpán nemocí i tragickým osudem země
Dílo:
– myšlenkový, jazykový i stylistický mistr
– jeho dílo přeloženo do mnoha světových jazyků
