Jan Neruda (1834 – 1891)

Jan Neruda (1834 – 1891)
narozen v Praze na Malá Straně, otec vojenský vysloužilec, měl trafiku, matka posluhovačka
žil v domě U dvou sluncí v Ostruhové ulici
gymnázium, univerzita (nedokončená práva), živil se jako suplent, novinář, úředník.
Dílo:
novinář: 2000 fejetonů
sbírky fejetonů:
Studie krátké a kratší
Žerty hravé i dravé
„1.máj 1890“ – nejznámější fejeton

sb.Hřbitovní kvítí – pesimismus; podmíněno neutěšeným životem
sb.Balady a romance – myšlení a city lidí- po formální stránce dokonalé
– humor a ironie
3 okruhy:
1) člověk obecně – Balada dětská, Balada stará, Balada zimní
2) náměty biblické a legendární – Balada tříkrálová, Balada štědrovečerní, Balada májová, Balada Rajská
3) balady spjaté s nár. životem – Balda česká, Romance o Karlu IV., Balada o polce
Balada dětská – zatímco matka spí smrt svádí dítě, aby si šlo hrát
Romance helgolandská – strážce majáku navádí loď na skalisko, aby získal majetek pro dceru, ale zahubí i budoucího zetě

Povídky malostranské – vrcholný soubor (13 próz) o životě Malé Strany z dob Nerudova mládí; pronikání kapitalistických vztahů do strnulého způsobu života, zdánlivě idyla, ve skutečnosti tragické události, tón vážný i humorný, řešení tragické i smírné; příslušníci drobné buržoazie (pan Vorel, pan Rybář aj.) nebo chudina, žebráci (Vojtíšek); autobiografické prvky (p. Svatováclavská mše, Jak to přišlo), převaha vypravování v ich-formě; autor často jako vypravěč nebo se ztotožňuje s některou postavou (Jan Hovora ve Večerních šplechtech, student Krumlovský ve Figurkách, Václav Bavor v Týdnu v tichém domě); mnohé postavy podivínské (povídka Hastrman, Doktor Kazisvět aj.)