Česká pobělohorská literatura
Česká pobělohorská literatura
Po porážce na Bílé hoře roku 1620 dochází k potrestání účastníků odboje a konfiskaci majetku. Lidé odcházejí do exilu zejména kvůli rekatolizaci a cenzuře. Germanizace utlačuje rozvoj české literatury. Toto období se označuje jako doba temna. Nastává hospodářský rozvrat a dochází k utužení nevolnictví.
Emigrantská literatura
Je psána emigranty v exilu, a proto mohou autoři psát svobodně. Většina jejich děl obsahuje kritiku Habsburků.
Pavel Skála ze Zhoře – Emigroval do Německa. Je autorem díla Historie církevní.
Pavel Stránský – Také emigroval do Německa.
O Státě Českém – Latinský spis, který obhajuje předbělohorské Čechy.
Jan Ámos Komenský (28. 3. 1592–1670) – Vědec, spisovatel a významný církevní činitel. Jedna z našich nejvýznamnějších osobností vůbec. Je nazýván učitelem národů a proslavil se po celém světě. Je to člověk dvou epoch. Uznává renesanci pro umění a vědu, ale zároveň vyzdvihuje barokní víru v boha. Narodil se na jižní Moravě v Nivnici u Uherského Brodu v českobratrské rodině. Studoval na českobratrských školách v Přerově a ve Strážnici. Na německých protestantských univerzitách v Herbornu a Heidelbergu poté studoval teologii. Po návratu z Německa působil jako učitel na českobratrských školách v Přerově, později ve Fulneku. Byl posledním biskupem jednoty bratrské. Znal několik jazyků, psal česky a latinsky.
Jan Ámos Komenský postupně pobýval v Polsku, Anglii, Švédsku a Sedmihradsku v Uhrách. Poté se vrátil do Polska a později odešel do Nizozemí, kde zemřel.
Významné události Komenského života:
– 1620 – Porážka na Bílé hoře.
– 1621 – Poprava 27 pánů na Staroměstském náměstí. Byl mezi nimi např. i lékař Ján Jesenius.
– 1627 – Obnovené zřízení zemské. Všichni, kdo se nepodřídili katolické církvi a vládě Habsburské monarchie, jsou tvrdě trestání, vyhošťováni nebo zabíjeni. Je zrušena jednota bratrská.
– 1628 – Komenský odchází do polského Lešna. Zde mu mimo jiné shoří podklady ke slovníku Poklad jazyka českého a umírá jeho druhá manželka.
– 1640 – Komenský byl pozván do Anglie, aby pomohl založit akademii věd. Poté odjíždí do Švédska.
– 1648 – Uzavřen Vestfálský mír. Pro Komenského to znamenalo konec jeho nadějí na návrat do Čech. Pod vlivem těchto okolností napsal Kšaft umírající matky jednoty bratrské. Je psána alegorickou formou závěti.
– 1650 – Dočasně pobývá v Šarišském Potoku v uherském Sedmihradsku.
– 1656 – Komenský žije v Nizozemí v Amsterodamu. Zde umírá a jeho ostatky jsou pochovány v Naardenu.
Komenského literární dílo se dělí na několik částí. První část tvoří jeho tvorba před odchodem z vlasti, druhou díla pedagogická a poslední díla encyklopedická.