základní znaky:
• kolektivnost: sdílení, lidé se s tím musí ztotožnit a přijmout za své
• orálnost: předává se ústně
• improvizace:
• variabilita: je proměnlivá a vyvíjí se, nemá striktní formu ani obsah
• proměnlivost v čase
3 oblasti:
lidová tvorba: většinou anonymní:
– lyrika: ukolébavka, milostná báseň, píseň
– epika: příběh, pohádka, pověst
– drama: divadlo
o pohádky – nadpřirozené jevy jsou zde chápány jako normální, mravoučné ponaučení, např. potrestání záporné postavy peklem
o pověsti – zachycují jednoduché příběhy z minulosti, ale i z doby nedávné či současné (O Daliborovi, Jánošík, Chodská rebelie)
o písně – zpravidla lyrickoepické (pravidelná sloka, rytmus i rým, opakující se refrén), epická forma – působivé balady (Osiřelo dítě), lyrické (Pod našima okny) – duchovní, vojenské, taneční, milostné i zbojnické
o proroctví – blízká pověstem – např. Libušino proroctví
o lidová dramata – lidové hry se zpěvy vych. z náb. velikonočních a vánočních her, loutkoherecká představení (Matěj Kopecký)
