Lexikální prostředky:
– hovorové prostředky (zvláště v mluvených projevech);
– prostředky mírně knižní (Tato rozsáhlá akce povede k dalšímu utužení našeho nerozborného
přátelství s národy…);
– předložkové výrazy (u příležitosti, v oboru, na úseku, v podmínkách, po linii, z pozice…) atp.
Syntaktické prostředky:
– střídání delších souvětí a jednoduchých vět.
Specifickými syntaktickými rysy se vyznačují titulky:
– obsahově hutná jednoduchá věta dvojčlenná (Sparta podlehla Brnu.),
– jednočlenná věta (Nová vývojová etapa naší hudby),
– eliptická věta (Vzpěrači rekordně),
– konstrukce s infinitivem výzvovým (Zdokonalit metody i styl).
Tato stylová vrstva má dvě protikladné části, které se vzájemně vyvažují:
– jazykové prostředky automatizované (stálé);
– jazykové prostředky aktualizované (proměnné).
