2) infinitivní
– vyjadřují důrazný rozkaz, výzvu, zákaz (Takhle řídit auto! V létě topit! Mít tak více času! Platit! Mlčet!)
3) citoslovečné – tělesné a duševní stavy, hlasy a zvuky (Au! Safra! Hop! Haló!)
Polovětné konstrukce
– dříve polovětné vazby
– jsou totožné s bohatěji rozvitými větnými členy, hl. přívlastky a doplňky
– obsahují dějový výraz, který tvoří jejich základ (neurčitý slovesný tvar nebo jméno odvozené ze slovesa)
– celá konstrukce je k ostatnímu textu připojena volně (oddělena čárkami)
– přechodníkové, infinitivní a adjektivní = rozvité přívlastky a doplňky, blíží se vedlejším větám, proto jim říkáme polovětné konstrukce:
Jádrem komety je pevný útvar, vzniklý původně stmelením prachových částic a
zmrazených plynů. Děti odcházely (,) radostně štěbetajíce a zpívajíce. Děvčátko
naříkalo, zalykajíc se slzami. Rozhořčen kritickým článkem, navštívil redaktora. Tato kniha, vydaná ještě před válkou, patří k autorovým nejlepším pracím. Okouzleně hleděl na Hradčany, dominující pražskému panoramatu.
