Pavel Kohout

Pavel Kohout
Dramatik, prozaik, básník, publicista, filmový a divadelní režisér, překladatel. Pracoval v Českoslo¬venském rozhlase, byl šéfredaktorem Dikobrazu a redaktorem Československé televize. Musel nedobrovolně emigrovat.
* Obsahem románu Katyně (černý humor) je výchova mladých adeptů katovského povolání, mezi nimiž je i spanilá dívka, první katyně v dějinách. Celý proces výchovy je na vysoké odborné úrovni. Sledujeme horečné práce na vypracování učebních osnov v hlavních předmětech (kla¬sické a moderní popravování, mučení atd.), napínavý prů¬běh maturitních a mistrovských zkoušek, s detailními po¬pisy se dovídáme vše z historie popravování a mučení.
* Zábavný román Nápady svaté Kláry (zfilmováno) je o žáky¬ ni ZŠ, která umí předpovídat budoucnost. Tato skutečnost je zdrojem mnoha komických situací na malém městě, kde se tato fraška odehrává. Své schopnosti Klára uplatňuje u čísel ve sportce, před písemkou z počtů, ale i v předpovědích různých dramatických událostí. Komické jsou i různé intriky a aféry maloměstských činitelů.

Ludvík Vaculík
Narodil se na Valašsku, je prozaik, fejeto¬nista, novinář. Hlavním rysem jeho tvorby je láskyplný, a proto kritický, vztah ke společnosti a rodné zemi. Věří, že člověk je součástí přírody, od níž se nesmí odtrhnout, nechce-li přivést svět i sebe ke zkáze.
Velký rozruch vyvolal projev na sjezdu spisovatelů, ve kterém odhalil protiprávnost a pokrytectví režimu, a text 2000 slov (vyšlo v Lidových novinách, kde byl redaktorem), který se stal neoficiálním programem obrodného procesu. Podílel se na založení strojopisné edice Petlice.
* Z pozdější tvorby je román Český snář. Autor zde popisu¬ je rok svého života, podává výpověď o své práci, setká¬ních, rozhovorech, myšlenkách a citech s šokující otevřeností.
* Román Sekyra zobrazuje konflikt jedince se zájmy neo¬sobní instituce (státu, strany) a ukazuje jeho důsledky. Hrdina, pražský novinář, jede na moravskou vesnici navštívit svého bratra. Po otcově smrti si chce zrekapi¬tulovat svůj život. Otec, valašský tesař, se v 50. le¬tech stává přesvědčeným a zarputilým vykonavatelem stra¬nické politiky ve svém kraji. Mění se jeho vztah k li¬dem, odcizuje se rodině, dostává se do rozporu s vlastním svědomím. V románu je využito dopisů otce a jeho deníků, je zde použito valašské nářečí.

Jiří Gruša
Žije v Německu, překládá z němčiny.
* Román Dotazník aneb modlitba za jednoho přítele a jedno město je groteskním podobenstvím o našich nedávných dějinách. Hrdina, který nemůže sehnat zaměstnání, vyplňuje dotazník. Otázka na datum a místo narození vede hrdinu k tomu, aby se zamyslel nad dosavadním životem. Obyvate¬lé městečka, slušní lidé, se pod tlakem doby mění v bezcitné bestie. Autor zachytil fakta, která byla dlouho tabu: „účtování“ s Němci v roce 1945, život v jáchymovských dolech, srpnové střílení v roce 1968. Vinu za to vše nese člověk, který se zříká osobní zodpo¬vědnosti a přesouvá ji na instituci. Za tento román byl Gruša v 70. letech trestně stíhán.