Jan WEISS (1892 – 1972)

Jan WEISS (1892 – 1972)
– zakladatel české sci-fi
– bojoval na italské a ruské frontě zajatec sibiřských táborů, legionář
– po válce úředník ministerstva veřejných prací
– knihy plné skutečnosti zkreslujících snů, halucinací a chorobných vizí, plné zrůdných a výstředních obrazů, blízký stylu Poea
– DŮM O TISÍCI PATRECH – nejslavnější kniha, fantastický příběh z obludného mrakodrapu tisícipatrové říše zvráceného upíra, který zotročuje svět ďábelskými vynálezy, do této říše pronikne detektiv, pátrající po unesených krásných ženách, celý příběh je snem zajatce v tyfové horečce

Josef VÁCHAL (1884 – 1969)
– spisovatel, grafik a typograf, řezbář
– jeho tvorba má blízko k surealismu, výrazný vliv secese
– propagátor spiritualismu, prožil řadu úzkostných halucinogenních vidění
– studoval stará náboženství a magii, člen sekt
– tvorba determinovaná satanismem a okultismem
– provokativní interpretace náboženství a erotiky
– překračuje hranice mezi vážností a směšností
– KRVAVÝ ROMÁN– pokus o ideální horor, autor knihu s 11 starými a 68 původními dřevoryty vysázel bez rukopisu a vydal v 17-ti exemplářích. (Film. adaptace)

KATOLIČTÍ AUTOŘI
– mnoho shodných rysů této literatury s ruralistickou, ale všechny tyto autory spojuje hluboká víra v Boha
– mystický vztah k zemi, přírodě a historii
– konzervativní myšlení, uznávají tradiční literární normy (odmítají jazykové experimenty)
– velkým zdrojem inspirace po stránce duchovní i jazykové je období českého baroka
– literární orgány : časopisy Řád a Akord

Jaroslav DURYCH (1886 – 1962)
– prozaik, básník, dramatik a publicista (řídil časopisy Rozmach a Akord)
– studoval církevní seminář v Příbrami (odtud ho propustili), dále gymnázium a lékařskou fakultu
– jako vojenský lékař dosáhl hodnosti plukovníka (nedemokratický kasárenský způsob života přenášel i do veřejného života), sloužil na frontě v době 1. sv. války
– někdy je považován za disidenta 1. republiky (v souvislosti s antikatolicismem mezi válkami)
– jednoznačně jeden z nejkonzervativnějších autorů, inklinoval až k fašismu (pravicově katolicky zaměřen) obdivem ke katolickým zemím se netajil ani v období nastupujícího fašismu (Španělsko, Itálie), v roce 1937 zaútočil na Čapkovu protifašistickou publicistiku jako na „pláč civilisty“
– představitel historické imaginativní prózy
– Charakteristika jeho díla :
1. pohled na historii – baroko chápáno jako rozmach duševních sil, rekatolizace nepřijímána tak negativně jako např. u Jiráska, spíše naopak
2. Základem dějin nejsou masy, ale nadprůměrní jedinci – např. Albrecht z Valdštejna
3. Absence výchovné a moralizující složky
4. Dokonalá dějepisná příprava
5. V souvislosti s výrazovými prostředky Durycha se hovoří o barokním naturalismu-
v kontrastech klade proti sobě tmu a světlo, hnus a krásu, násilí a meditaci, prokletí a milost
6. Představitel moderní české historické prózy, která se vyznačuje metaforičností,
náznakem, rytmizovaná próza