Anton Pavlovič ČECHOV
– Anton Pavlovič ČECHOV
– mistr krátké povídky a dramatik
– využívá psychologické prokreslení postav klade důraz na atmosféru střety různých lidí může způsobovat zdlouhavost her
– zakladatel lyrického a psychologického dramatu lyrické drama – potlačena dějovost, v popředí lyrické partie, patos, jemné dialogy, emocionálnost; děj nemá tradiční kompozici, dramatičnost i tragičnost vyrůstá z nitra postav; hledání životních jistot, kritika ruské společnosti, naznačeny perspektivy šťastného života
– drama RACEK – o smyslu života, o ideálech a životní rezignaci, o lásce a sobectví, tragicky laděná komedie, smích přes slzy, z venkova, mladík napíše hru, pozve herce, mladá dívka do níž se zamiluje chce být herečka, nadšeně hru studuje, jeho matka hru shodí, on rezignuje divadlo se nekoná, Nina se zamiluje do přítele matky ( slavný spisovatel ), odjíždí ze statku, po letech se vrací – zklamaná ze života, spolu se baví o tom co prožili – zklamání, život bez smyslu
VIŠŇOVÝ SAD – tragikomedie jeho poslední hra zánik ruského patriarchálního světa, matka s dcerou se vrací z Paříže zpět do Ruska, doma zjistí, že jejich statek je před krachem, před ním stojí sad = symbol něčeho nového, statek padne = zánik Ruska
PAVILON ČÍSLO 6
– jednoaktovky MEDVĚD, SVATBA
– TŘI SESTRY – tragikomedie
– Lev Nikolajevič TOLSTOJ
– narozen v Jasné Poljaně, kde se setkal s mnohými osobnostmi i s T.G.M.
– psal traktáty (odborné pojednání na téma náboženství, filozofie, později i v jiných oborech; učený spis traktáty byly oblíbené zejména ve středověku) , povídky a filozofické povídky
– odmítal moderní civilizaci a pozemský život, byl spokojen pouze se stylem svého životem
– založil školu pro chudé v jeho rodném městě
– navazoval na učení Chelčického (neodporovat zlu násilím)
– epopej VOJNA A MÍR – čtyřdílný historický román z doby napoleonský válek, postavy ze všech vrstev společnosti (téměř 250 postav), dějištěm je celá Evropa a Rusko, hlavním hrdinou je dav, lidská masa, ukazuje léta 1805 – 1812. Pierre Bezuchov (názory autora, humanista, nenávidí Napoleona) X šlechtic Andrej Bolkonský (obdivuje Napoleona); historické postavy Kutuzov, Napoleon. Bolkonský je zraněn, leží na zemi, nemůže se hýbat, vše mu připadá nicotné a malé. Napoleon, který vyhrál válku obchází bojiště, zastavuje se nad Andrejem a říká, že to byl statečný člověk, nepustil prapor ani po smrti. Bolkonský vidí i Napoleona jako nicotného. Nakonec se uzdraví, je oslavován jako hrdina, ale je smutný, protože mu při porodu zemře manželka. Smysl života nachází opět v lásce k mladičké Nataši Rostovové. Nataše k němu má přijít, ale je svedena a stydí se. Setkají se pak znovu, až když Nataša ošetřuje raněné a mezi nimi i Andreje, který je smrtelně raněn a umírá v jejích rukou. Bezuchov se dostává do zajetí, kde dochází k názoru, že kdo je pacifista, musí být úplný pacifista, zlu se nesmí odporovat zlem. Dějiny nedělá jeden člověk, nač tedy zabít jednoho? Pierre mění svůj náhled na svět, nakonec si bere Natašu
– ANNA KARENINA – psychologický román dva milostné rodinné osudy: vášnivá láska Anny k mladému důstojníku (Vronský), končí sebevraždou X milostné štěstí manželů Levinových; hluboká analýza citových a duševních stavů člověka, psychologie lásky. Je to vlastně polemika s romantismem
– VZKŘÍŠENÍ – hlavní hrdina bohatý kníže Něchludov, v mládí svedl dívku Káťu a pak se o ni nestaral. Stala se prostitutkou a byla uvedena před soud. Něchludov ji má odsoudit, ale uvědomí si, že je to on, kdo by měl být odsouzen, Jako pokání si uloží, že rozdá svým nevolníkům majetek a dá jim svobodu. Odchází i s Káťou do vyhnanství na Sibiř. Káťa ho však nemiluje a on ji nikdy nezíská