Anatole FRANCE (1844 –1924)
Anatole FRANCE (1844 –1924)
– rozsáhlé vzdělání získal četbou (jeho otec byl knihkupec)
– byl nakladatelský lektor, knihovník, literární kritik
– sympatizoval se socialistickým hnutím
– v roce 1921 získal Nobelovu cenu
– zapojen do Dreyfussovy aféry – zastával se ho spolu se Zolou
– proslul jako autor povídek s historickými i současnými náměty s výrazným filozofickým podtextem, psal i eseje o významných osobnostech (Stendhal, Rabelais) a je taky autorem divadelních her
– jeho dílo vyniká náročností, myšlenkovou bohatostí, využívá různých formálních postupů (mýtů, legend, kronik, …)
– „Bohové žízní“ – období Francouzské revoluce hrdina je chudý a naivní malíř, který se proměňuje ve fanatického zastánce revolučního teroru, udává své přátele i příbuzné a i před svou popravou je přesvědčen o své pravdě ukazuje na škodlivost fanatismu a dogmatismu
– „Historie našich dnů“ – tetralogie, v níž líčí zpátečnictví a měšťácké pokrytectví ve Francii
– „Ostrov tučňáků“ – parodie na francouzské dějiny příběh začíná přijetím tučňáka do lidské společnosti, poté co byl omylem pokřtěn, pak sledujeme osudy tučňáka od středověku až po zánik celé společnosti
Francois MAURIAC (1885 – 1970)
– získal Nobelovu cenu
– jeho romány jsou katolicky orientované
– tématem jeho rozsáhlého díla jsou nejčastěji rodinné konflikty mezi mužem a ženou, jedincem a rodinou, člověkem a vírou, v níž se hledá východisko a jistota
– „Klubko zmijí“ – zpověď muže, který smrtí bilancuje svůj život úspěšného advokáta, za svůj postoj lakomce a tyrana zaplatil osamocením a citovou prázdnotou, pokřivené vztahy v rodině a pokrytecká víra v Boha vedly k popření jakýchkoliv citových vztahů a projevů, teprve při životním bilancování dochází k tomu, že pravá víra je synonymem pro lásku a dobro, umírá usmířen s Bohem román končí dopisy rodinných příslušníků, které svědčí o tom, že jeho zpověď přiměla k zamyšlení i ostatní členy rodiny
André GIDE (1869 – 1951)
– charakteristickým rysem jeho prózy je střet silné a jedinečné osobnosti se svazujícím prostředím
– byl ovlivněn Nietzscheho filozofií nadčlověka
– nositel Nobelovy ceny
– jeho reportáže z cest (Kongo, Čad, …) výrazně ovlivnily protikolonialistický postoj francouzské veřejnosti „Návrat ze SSSR“ – kritika stalinského režimu
– „Penězokazi“ – líčí vzpouru dětí ze tří dobře situovaných pařížských rodin proti falešné a pokrytecké morálce rodičů i celému systému výchovy v díle se střídá několik vypravěčů hlavní hrdina Eduard se chystá psát román Penězokazi a do prostředí revoltujících dětí ho přivádí homosexuální láska k jednomu z nich střetáváním reality skutečné a literární se u díla stává „román o románu“
André BRETON (1896 – 1966)
– básník a umělecký teoretik
– přední osobnost mezinárodního surrealistického hnutí, původně dadaista, pak začal studovat medicínu a seznámil se s Freudovými spisy – vznikl nový směr surrealismus
– zprvu salónní komunista, po fašizaci sovětské kulturní politiky se stal odpůrcem stalinismu
– vyjadřoval se v experimentální próze metodou automatického psaní
– „Nadja“ – spojení surrealistických teorií s milostným příběhem, setkání s Nadjou = vtělení svobodného ducha, text na pomezí snu a reality, meditace o tenké hranici mezi šílenstvím, svobodou a láskou