Ruchovci

Ruchovci
Svatopluk Čech – Básník, prozaik a novinář. Pocházel v vesnice Ostřenky u Benešova. Vystudoval práva, ale právnickou praxi nikdy neprovozoval. Byl vlastenec a vůdčí osobnost ruchovců. Psal velkolepým vznešeným stylem. Značná část jeho tvorby měla kromě umělecké hodnoty také poslání politické. Alegorie v nich skryté jsou tedy svázány s politickou situací v době svého vzniku. V jeho díle dominuje epika. Sociální a politická problematika je často zahalena do lehce čitelné alegorie.
Poezie:
Hanuman – Satirický obraz opičího města namířený proti chybám české národní povahy a národní lhostejnosti.
Próza:
Svatopluk Čech je autorem tzv. broučkiád. Oba volně navazující romány ostře kritizují české maloměšťáctví a zvláště staročechy. Ústředním hrdinou je satirická postava pražského měšťáka Matěje Broučeka.
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce – V této próze se setkáváme s Matějem Broučkem poprvé. Jedná se o parodií utopistických románů, jaké psal např. Jules Verne.
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století – Jeden z nejznámějších českých románů vůbec. Matej Brouček tentokrát při návratu z hospody spadne do sudu, kde usne. Když se ve snu ocitá v době počátku husitských válek, chová se zbaběle, pohodlně, prospěchářsky a je lhostejný k zájmům národa. Střídavě se přiklání k jedné, a pak zase k druhé straně, jen aby se nedostal do nepříjemností. Jeho chování je v ostrém kontrastu se statečností a nadšeným odhodláním českých husitů. Když zbaběle uteče i z bitvy na Vítkově, tak je husity polapen a odsouzen k upálení v sudu. Ze sna se probudí právě ve chvíli, kdy má dojít k vykonání rozsudku.
Lumírovci
Jaroslav Vrchlický – Vlastním jménem Emil Frýda. Narodil se v Lounech v chudé rodině. Vychval jej jeho strýc, který byl farářem. Po maturitě a jednom semestru teologie se zapsal na filozofickou fakultu, kde se věnoval studiu historie, filozofie a románských jazyků. Jako vychovatel v hraběcí rodině odjel do Itálie. Za rok se stal tajemníkem ČVUT. V době největší slávy působil jako profesor srovnávacích dějin literatur na Karlově univerzitě. Ke konci jeho života se objevily příznaky mozkové mrtvice. Ztratil schopnost číst a psát, problémy mu dělala i verbální komunikace. Zemřel v Domažlicích, kde v ústraní strávil poslední dny svého života. Byl jednoznačně nejvýraznější osobnost lumírovců. Vytvořil nejbohatší a nejvšestrannější dílo, které čítá asi 80 sbírek a celkem okolo 270 knih. Čerpá z něj mnoho pozdějších autorů. Svým dílem začlenil českou literaturu do evropského kontextu a díky němu jsme se otevřeli západnímu světu.
Noc na Karlštejně – Veselohra založená na zápletkách vyplývajících ze zákazu přístupu žen na hrad. Dodnes je velice populární. Je ustanoveno, že na hrad Karlštejn nesmí vkročit žádná žena. Shodu okolností se zde ale sejdou rovnou dvě. Jednou je Alena, neteř purkrabího, která se vsadila s otcem. Podaří-li se jí zůstat v noci na hradě, smí si vzít císařova karlštejnského šenka Peška. Druhou ženou je císařovna. Ta se vydala za Karlem IV., protože na něj žárlí. Císařovna se vyzná arcibiskupovi Arnoštovi. Ten jí chce dokázat nicotnost jejích obav a postaví ji na stráž před císařovu ložnici místo Peška. Ten má předstírat nemoc. Na zámku jsou tou dobou na návštěvě Štěpán Bavorský, který má diplomatické poslání a jeruzalémský král Petr, kterému se zákon o nepřítomnosti žen nelíbí. Před císařovou ložnicí se Petr snaží páže políbit. To se však brání a zlomí mu meč. Císař vyjde ze svých komnat a pozná přestrojenou císařovnu. Arnošt pak Karlovi IV. vysvětlí, že chtěl císařovnu vyléčit ze zbytečných obav. Teď se snaží císař se svou chotí odjet na hrad Karlík, aby byl zákon zachován. Nemohou ale z hradu, protože oba hosté hlídají nádvoří, aby dívku lapili. Zatím Pešek sdělí purkrabímu, že je Alena na hradě. Purkrabí je rozlícen, zvláště když se Pešek dovolává jeho svědectví pro Alenina otce. Alena s Peškem jsou ve strážnici. Císař již chce prozradit císařovninu přítomnost hostům, ale Arnošt doufá ve šťastnou náhodu. A tu mu skutečně purkrabí s nářkem oznámí, že je na hradě jeho neteř a že byla pážetem před císařovou ložnicí. Císařovnina čest je tak zachráněna. Štěpán zatím narazí ve strážnici na Alenu. Ta s ním šermuje, ale Karel zarazí boj a vytkne vévodovi, že bojuje s dívkou. Pak na oko propouští Peška ze služby, ale vzápětí ho pasuje na rytíře a dává mu dům v Praze, aby se mohl oženit s Alenou. Císařovna se mezitím převlékla a přišla, jako by na hrad zabloudila. Karel ji hned chce doprovodit na Karlík. Oba hosté jsou tak odbyti a Štěpán nepochodil ani se svým diplomatickým posláním.