Počátky obrozeneckého divadla

Počátky obrozeneckého divadla
Snaha vytvořit levné české divadlo a zajistit pravidelná česká představení. Mělo vychovat české herce, vytvořit české hry a posílit národní uvědomění lidu.
V Praze od roku 1738 Divadlo v Kotcích. V Brně divadlo Reduta. Zde se hráli především zpěvohry. Od roku 1783 Stavovské divadlo v Praze. Česky se hraje jen výjimečně.
Bouda (1786–1789) – Ve Vlasteneckém divadle na Koňském trhu, tj. dnešní Václavské náměstí. Největší rozmach. Hráno česky českými herci pro Čechy. Hrají se překlady klasiků, např. Molière nebo Shakespeare, veselohry, např. Masné krámy od Prokopa Šedivého, a vlastenecké hry, např. Břetislav a Jitka od Václava Tháma.
Václav Kliment Klicpera – Autor veseloher, např. Divotvorný klobouk, Zlý jelen, Hadrián z Římsů. Kritizuje špatné lidské vlastnosti.
Jan Nepomuk Štěpánek – Autor veseloher a frašek.
Útočná fáze
Optimističtější. Věřilo se v úspěch češtiny. Objevují se náznaky politického myšlení. Vliv napoleonských válek. Vypracován 1. novodobý český národně kulturní program. Rozvíjí se básnický i odborný jazyk a rozšiřuje se slovní zásoba. Je propagována slovanská myšlenka. Snaha vytvářet nové hodnoty. Pokusy o zavedení časomíry a vzkříšení epiky.
Vědecká literatura
Josef Jungmann (1773–1847) – Jazykovědec, básník, překladatel a propagátor češtiny. Narodil se v Hudlicích u Berouna. Působil na gymnáziu v Litoměřicích, později na staroměstském gymnáziu v Praze. Překládal z francouzštiny, angličtiny, němčiny a ruštiny. Na překladech ukazoval, že čeština je dostatečně schopná vyjádřit i nejnáročnější myšlenky světové literatury.
Slovník česko-německý – Pětidílný. Obsahuje 120 000 slov. Čerpal z literárních památek, z řeči lidu a jiných slovanských jazyků. Také vytvářel novotvary. Z češtiny se stal živý a uznávaný jazyk. Vzniklo české odborné názvosloví, což mělo velký vliv a rozvoj vědy.
Slovesnost – Učebnice literární teorie a poetiky s čítankou pro gymnázia.
Historie literatury české – Přehled dějin české literatury. Obsahuje soupis literárních památek od nejstarších dob s periodizací vývoje. Ukazuje bohatost české literatury.
Oldřich a Božena – První česká romance.
Pavel Josef Šafařík – Slovák. Psal česky. Pokračovatel Dobrovského v slavistice.
Slovanské starožitnosti – Nejstarší dějiny slovanů. Důkaz starobylosti slovanského osídlení v Evropě.
František Palacký – Narozen v Hodslavicích na Moravě. Studoval na Bratislavském lyceu. Působil jako vychovatel. Pod vedením Dobrovského studoval historii. Organizátor pražského kulturního života.
Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě – Pětidílné německy psané dílo. Vykládá dějiny jako zápas němectví a slovanství. Vyzdvihuje dobu husitskou. Vysoce kvalitní epický text.
Umělecká literatura
Jan Kollár – Slovák. Psal česky. Tvůrce myšlenky slovanské vzájemnosti. Narozen v Mošovci. Studoval v Bratislavě, a pak v Německé Jeně. Působil jako farář v Pešti. Umírá ve Vídni, kde přednášel o slovanech. Odsuzoval útlak a nesvobodu v českých zemích.
Slávy dcera – Celoživotní dílo. Původně jako sbírka Básně 150 milostných sonetů. Později rozšířeno na 640 sonetů. Obsahuje předzpěv a pět zpěvů – Sála, Labe, Dunaj, Léthé a Archeon. Básník prochází slovanským územím a doprovází ho Mína a slovanský bůh lásky Mílet.
František Ladislav Čelakovský – Narozen ve Strakonicích. Měl smutný život a existenční problémy. Po studiích vychovatelem. Redaktor kulturní přílohy časopisu Česká včela. Profesor na univerzitě ve Vratislavi a později v Praze. Sbíral ústní lidovou slovesnost.
Ohlas písní ruských – Vyjádření slovanské myšlenky. Inspirováno ruskou lidovou slovesností. Ruské byliny přetváří a dokresluje. Objevují se témata vítězství Rusů nad Turky a Napoleonem a bohatýrské minulostí. Převažuje epika. Např. báseň Bohatýr Muromec nebo Čurila Plenkovič.
Ohlas písní českých – Zachycuje ráz českého lidového života. Převažuje lyrika. Objevují se témata jako obrazu českého lidu, např. báseň Český sedlák, nenávist k útisku, např. báseň Vrchní z Kozlova, oslava husitského vojevůdce, např. báseň Prokop Holý, či balada v lidovém tónu, např. Toman a lesní panna.