Představitelé poezie po roce 1945

Představitelé poezie po roce 1945
Fráňa Šrámek – Básník, prozaik a dramatik. Narodil se ve vesnici Sobotka v Českém ráji, studoval na gymnáziu v Písku. Nedokončil studium práv a raději se věnoval literatuře. Vojenskou službu konal v Českých Budějovicích a odrazila se v jeho tvorbě. Z počátku se věnoval také politice. Za své antimilitaristické postoje byl vězněn. Za první světové války bojoval na Haliči, v Itálii a Rumunsku. Po válce se sblížil s autory kolem Karla Čapka a zanechal politické aktivity. Měl hluboký vztah k rodnému kraji a psal kvalitní přírodní a milostnou lyriku. Ve svém díle byl důsledným impresionistou, příběh je vedlejší a hlavním smyslem je zachytit prchavost okamžiku. Zabýval se především mladou generací, jejím zráním a konflikty s okolím. Byl na straně mladé generace a díky tomu měl pro válce na nejmladší generaci čtenářů značný vliv.
Rány, růže – Sbírka básní z období konce první republiky a okupace. Jsou vlastenecké a namířené proti fašismu.
Stanislav Kostka Neumann – Básník, prozaik, publicista, překladatel a politik. Prošel složitým básnickým vývojem od dekadence a symbolismu přes anarchismus, civilismus, naturalismus a poválečnou avantgardu až ke komunismu, proletářské poezii a protifašistickému hnutí. V pěti letech mu zemřel otec a s matkou a tetami žil v olšanské vile v Praze. Roku 1894 byl v procesu s Omladinou odsouzen ke čtrnácti měsícům vězení za velezradu a aktivity směřující k rozbití monarchie. Po propuštění zdědil po tetách olšanskou vilu. Zde se scházel k diskusím a bouřlivým oslavám se spisovateli, které pojily myšlenky anarchismu. Roku 1897 založil anarchistický časopis Nový kult. Roku 1905 se přestěhoval do Brna. Brzy byl ale pro buřičství vykázán a usadil se v Bílovicích nad Svitavou. Zde až do první světové války prožíval požehnaná tvůrčí léta.
Bezedný rok – Sbírka básní reagující na Mnichovskou dohodu.
Zamořená léta – Tato sbírka je odrazem války a okupace.
Jan Zahradníček – Básník, překladatel z němčiny a publicista. Členem katolické skupiny. Nejdříve byl ovlivněn Březinou, později Rilkem. Po osvobození republiky odmítl socialismus a v 50. letech byl odsouzen ke 13 letům žaláře. Během jeho pobytu ve vězení zemřely jeho dvě dcery na otravu houbami. V roce 1960 byl amnestován, ale brzy poté umírá. Jeho oblíbeným námětem byl zprvu mystický kult smrti, později česká příroda. Jedinou jistotou všeho je pro něho Bůh.
Stará země – Tato sbírka básní volá po boji se zbraní v ruce.
La Salleta – V této sbírce autor vyjádřil svůj nesouhlas se socialistickými přeměnami. Odklon od katolických pozic vnímá jako tragédii národa.
Vítězslav Nezval – Básník, prozaik, dramatik a překladatel. Autor publicistické a teoretické tvorby, představitel poetismu a surrealismu, po válce oficiálního proudu poezie. Byl členem Devětsilu a Surrealistické skupiny. Narodil se v Biskoupkách u Třebíče. Po maturitě v Brně krátce studoval práva, pak přešel na filozofickou fakultu do Prahy. Studia nedokončil a stal se spisovatelem z povolání.
Tvorba po roce 1945:
Po roce 1945 píše Nezval socialisticky laděnou poezii.
Stalin – Poéma zachycuje budovatelské nadšení, revoluční elán a touhu po míru. Dílo je ovlivněno dobovým schematismem.
Chrpy a města – Sbírka vyjadřuje autorův vztah k rodné zemi a k vesnici.
Na břehu řeky Svratky – Báseň.
Divadelní hry:
Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou – Tato hra je varováním před zneužitím atomové energie, neomezenou mocí a násilím. Je prostoupena ideály humanismu a demokracie