Drama

Drama:
Léto – Lyrická oslava mládí a lásky. Láska Jeníka Skalníka a Stázky je v kontrastu s měšťáckým světem. Je zde zachycena lyrická atmosféra horkého letního večera.
Měsíc nad řekou – Pravděpodobně nejslavnější Šrámkovo drama. Děj veselohry se odehrává v malém městečku. Jan Hlubina, kdysi nejlepší student místního gymnázia, který chtěl vzlétnou k oblakům, se stal majitelem obchodu s papírenskými potřebami. Připoutal se k zemi láskou ke své manželce a dceři Slávce, žije nudným životem a Slávka ze všech sil vzdoruje měšťácké představě o nutnosti sňatku jako jediného řešení života ženy. Vše se zdánlivě mění, když do městečka přijíždí na abiturientský sjezd Josef Roškot se svým mladým synem Vilíkem. Roškot býval na gymnáziu Hlubinovým nejlepším kamarádem a zatímco rodiče na banketu vzpomínají na své mládí, Vilík se v soukromí znovu setkává s o mnoho starší Slávkou. Je večer a měsíc září nad řekou. Vilík pociťuje kouzlo večera a pokouší se Slávce vyznat lásku. Slávka je zprvu zaskočena, brzy však z opojení procitá a nepodlehne Vilíkovi ani svému roztoužení. Nechává zvítězit rozum nad city a napraví Vilíkovi hlavu. Vše končí návratem Hlubinových a Roškota z banketu. Drama je plné romantiky a příběhem první životní deziluze mládí. Je konfliktem starého světa, který zde představují otcové, a nového nespoutaného mládí, které zastupuje Vilík a Slávka.
Stanislav Kostka Neumann – Básník, prozaik, publicista, překladatel a politik. Prošel složitým básnickým vývojem od dekadence a symbolismu přes anarchismus, civilismus, naturalismus a poválečnou avantgardu až ke komunismu, proletářské poezii a protifašistickému hnutí. V pěti letech mu zemřel otec a s matkou a tetami žil v olšanské vile v Praze. Roku 1894 byl v procesu s Omladinou odsouzen ke čtrnácti měsícům vězení za velezradu a aktivity směřující k rozbití monarchie. Po propuštění zdědil po tetách olšanskou vilu. Zde se scházel k diskusím a bouřlivým oslavám se spisovateli, které pojily myšlenky anarchismu. Roku 1897 založil anarchistický časopis Nový kult. Roku 1905 se přestěhoval do Brna. Brzy byl ale pro buřičství vykázán a usadil se v Bílovicích nad Svitavou. Zde až do první světové války prožíval požehnaná tvůrčí léta.
Vstup do literatury:
Jsem apoštol nového žití, Apostrofy hrdé a vášnivé, Satanova sláva mezi námi – Sbírky ovlivněné symbolismem, dekadencí a satanismem.
Sen o zástupu zoufajících – Sbírka zachycující obraz velkoměsta a lidské radosti. Je zde patrná cesta od individualismu k lidské společnosti a od symbolů ke konkrétním pojmenováním. Ovlivněno civilismem.
Kniha mládí a vzdoru – Tato sbírka je projevem básníkova anarchismu.
Odchod na Moravu:
Kniha lesů, vod a strání – Jedna z vůbec nejkrásnějších českých sbírek přírodní lyriky. Vznikla pod vlivem důvěrného poznání krásné přírody za básníkova pobytu v Bílovicích. Ovlivněno naturalismem a vitalismem, psáno formou parafrází modliteb.
Vstupní modlitba – Báseň.
Jarní zvěstování – Báseň.
S městem za zády – Fejetony.
Ať žije život! – Programová stať.
Láska – Sbírka básní.
Nové zpěvy – Tato sbírka je oslavou civilizace, techniky, moderního života a velkoměsta. Ovlivněno civilismem. Objevuje se zde nová obraznost: prolínání přírodních a technických motivů.
Rudé zpěvy – Sbírka proletářské poezie. Obsahuje agitační, revoluční a politickou lyriku a náboženské symboly. Je stroze úderná, objevují se zde politická hesla.
Srdce a mračna – Sbírka básní obdivující SSSR.
Sonáta horizontálního života – Tato sbírka je varováním před fašismem a obrazem španělské občanské války.
Tvorba za okupace:
Bezedný rok – Sbírka básní reagující na Mnichovskou dohodu.
Zamořená léta – Tato sbírka je odrazem války a okupace.