dějepisná próza

dějepisná próza:

Kosmas – Kronika česká (Chronica Boemorum) – 12. st.
– autor (1045 – 1125) – děkan svatovítské kapituly, vzdělanec
– téma: české dějiny od nejstarších mytických dob; 3 knihy (části)

– prameny:
 nejstarší příběhy z doby pohanské (”bájné podání starců”)
 vyprávění pamětníků
 zážitky Kosmovy
– styl:
živé vypravování, přímá řeč (dialogy), podrobné charakteristiky postav, citáty z římských autorů, próza prokládána časoměrnými verši; zábavné historky, líčení bitev  dílo nejen historické, ale i umělecké (herojská kronika)  cesta k zesvětšťování literatury
– 1. dílo kronikářského typu (3. kniha), 1. dějiny národa
– vlastenecký ráz (Kosmas myslí česky  bohemika = česká slova v latinském textu)
– tendenční dílo – straní katolické církvi, zachycuje úspěchy Přemyslovců, chybí záměrně zmínka o slovanské vzdělanosti

pronikání češtiny – glosy (vpisy do latinských rukopisů, poznámky, překlady), např. Svatořehořské, Vídeňské
2. česká duchovní píseň Svatý Václave
přelom 12. a 13. st.
– světec zobrazen jako rytíř
– vyspělejší forma: 3 sloky, složitější styl i nápěv; básnické přívlastky, verše se zvukovou shodou (asonance)
– z písně duchovní se stala slavnostní a válečná, později vlastenecký prosebný zpěv za celý český národ

přelom 13. a 14. st.
vrcholný středověk, vláda posledních Přemyslovců a Lucemburků

proces:
 demokratizace a zčeštění literatury
 laicizace (zesvětštění) – autoři nejen kněží; témata nejen náboženská

zvláštnosti staročeských památek:
 výlučné postavení verše (vliv ústní lidové slovesnosti, ústní šíření literatury, určena pro poslech – neznalost písma)
 nezájem o původnost námětu (cizí prameny)
 zlomkovitost
 anonymita autora
 obtížná datace

žánry:
 duchovní lyrika (Ostrovská píseň, Kunhutina modlitba)
 duchovní epika (legendy; např. o sv. Jiří)
 světská lyrika
 světská epika (epos, kronika)
 sociální satiry
 drama
 zábavná a odborná próza

a) Literatura počátku 14. stol.

Alexandreis – přelom 13. a 14. stol.
– neznámý autor, šlechtic
– téma: oslava makedonského krále Alexandra Velikého  ideál středověkého panovníka (zobrazen jako rytíř);
české prostředí, vojenská taktika i jména
– forma: rytířský epos, čeština, 8slabičný verš, gnómická trojverší (průpovědi)
– kompozice: předmluva, výklad Alexandrova původu, hrdinské činy, smrt, marná cesta za světovládou a slávou
– předlohy: latinská a německá
– rozsah: asi 9000 veršů (zachovala se třetina – 9 zlomků)