Charles Baudelaire (1821–1867)

Charles Baudelaire (1821–1867)
Vedl bohémský život v Paříži, neukončil studia , hodně cestoval zejména po Indii, zdědil peníze, ale utratil je a stal se z něj žebrák, alkoholik. U nás ho překládal Vrchlický.

Dílo:
protiměšťácký postoj, bohémský život v Paříži
– lyrická sbírka Květy zla – zbudila velké pohoršení, platil za ni pokut, má 6 oddílů.
b. Zdechlina – pokouší se najít krásu v oblasti zla a ošklivosti, syrový obraz rozkladu a hniloby × závěr: skutečná krása mrtvých lásek; kontrast: život × smrt; krása je v pravdě (vliv klasicismu)
b. Co povíš dnes večer – intimní zpověď, čistá lyrika; pocity smutku, samoty × touha po kráse a plném životě
b. Ó, já tě zbožňuji – zoufalství, milostná zklamání × uctívání krásy; láska × pohrdání; láska přináší radost, ale i zklamání; naturalistická přirovnání
b. Vztahy – vztah člověka k přírodě = harmonie; bohatá obrazotvornost, fantazie, citlivost; v přirovnání – dojmy sluchové, čichové, vizuální, chuťové; forma sonetu
b. Epigraf na odsouzenou knihu – útok na čtenáře, kteří autora nepochopili; báseň v próze Koláč – doklad básníkova sociálního cítění

Paul Verlaine (1844–1896)
původně úředník, dobře se staral o rodinu, snažil se uréct z úřednického života, utekl od rodiny a stal se bohémem, byl ve vězení za postřelení přítele Rimbouda, alkoholik, náladový, smyslový.

Dílo:
bohémský způsob života, toulky Evropou s Rimbaudem; za jeho postřelení vězněn
– programová báseň Básnické umění

sb. Saturnské básně – přeložena mnoha básníky (Holan, Hrubín, Seifert, Jelínek aj.);nejistota beznaděj
pocity vzbuzené podzimní přírodou  nejistota, beznaděje
smyslové vnímání, odstíny citu; zachycení okamžité nálady, volně řazené představy, náznakovost, symboly; hudebnost (využití dlouhých vokálů, dvojhlásky ou, sykavek); rytmus verše

Jean Arthur Rimbaud (1854–1891)
”božský rošťák” (F. X. Šalda)
Psal od 15 – 20 let do doby co byl postřelen, působil jako voják v Africe, kde prodával zbraně, zemřel ve 37 na rakovinu.

Dílo:
soubor Iluminace – vydáno posmrtně Varlainem

b. Opilý koráb
– snová báseň (nikdy neviděl moře)  fantazie, obrazotvornost; obraz bouřlivé plavby
– řetězec metafor, které přecházejí do symbolického vyjádření  symbolický obraz básníka totožného s lodí (pohyb v jeho tvorbě), mluvil o sobě a přirovnával se ke korábu.