Vývoj české prózy s venkovskou tématikou od 2.pol.19.stol. do současnosti.
Vývoj zobrazení venkova v jeho počátcích (např. v tvorbě Němcové, Hálka) a jeho vyvrcholení v dílech 2. poloviny 19.století (např. u Světlé, Raise)
Příčiny zájmu o venkovskou tématiku:
– pro NO vesnice je místem, kde se uchovala česká řeč a národního uvědomění
– autoři toto prostředí důvěrně znali (většinou z venkova pocházeli) a měli k němu citový vztah
– převládalo přesvědčení, že na venkově jsou svéráznější lidé, vyhrocenější konflikty a více českosti
Božena Němcová (1820 – 1862 skutečné dívčí jméno Barbora Panklová)
– prozaička, sběratelka ústní lidové slovesnosti
– narozena ve Vídni v poloněmecké rodině
– dětství prožila v Ratibořicích – stará se o ni a její sourozence babička Magdaléna Novotná
– otec sloužícím (kočím) u vévodkyně Kateřiny Zaháňské (paní kněžna)
– v 17 letech se provdala za Josefa Němce, finančního úředníka a vlastence
– J.Němec spory s nadřízenými => překládán z místa na místo: Praha, Chodsko, Nymburk, Liberec, Slovensko
– účastní se pohřbu K.H.Borovského (trnová koruna)
– B.N. umírá v Praze na rakovinu
