Vladislav Vančura
Umírá při haidrichiádě – kobyliská věznice. Byl jdnou z vůdčích osobností odboje.
1921-1929 byl členem komunistické strany
aktivní organizátor devětsilu
tvorba – 20. léta – ovlivněn avantgardami a experimentuje, 30. léta zvážnění
20. léta
„Pekař Jan Marhoul“ – problém příš hodného člověka – likviduje sebe i rodinu
„Rozmarné léto“ – Poetismus v próze – hra s jazykem – autor i postavy.
30. léta
„Markéta Lazarová“ – středověký baladický příběh – kdysi, kdesi
„Konec starých časů“ – o konci šlechty a nastupující dravé buržoazii – podobné „Višňovému sadu“ – noví lidé – nemají ten vztah k majetku a chybí povinnost k rodu.
Ivan Olbracht
Autor levicového proudu. Studoval práva – nedostudoval. Jeho otec byl spisovatel.
Byl Členem KSČ 1921-1929. Ve třicátých letech se vrací do KSČ a několik let pobýval na Zakarpatské Urajině
„Anna Proletářka“ vycházel jako román na pokračování. O chudé služce, uvědomí si své postavení ve společnosti a nepřátelství s bohatými. Zezačátku je naivní – má ŕada své zaměstnavatele. Potká Toníka a ten jí to řádně vysvětlí -> třídní nepřátelství. Bylo to kritizováno i samotnými levicovými autory. V 1948 se stane vzorem toho, jaká má být poezie.
„O zlých samotářích“ tři novely
„Žalář nejtemnější“ – psychologický román, kde hlavní hrdina oslepne
„Nikola Šuhaj loupežník“ – zobrazuje baladický a mýtický svět – historicky reálná skutečnost a jak vzniká mýtus. Děj za WWI . Nikola Šuhaj získal od Čarodějnice nesmrtelnost. Uteče z války a vrátí se domů. Honí ho četníci jako zběha. Odchází do hor. Ale nemá tam obživu -> loupí. Jednou zastřelí četníka. To zintenzívní jeho pronásledování. Je zrazen vlastními lidmi a přichází smrt. Autora zajímá, jak se z příběhu stane mýtus. Chtěl se vyhnout válce, bohatým bral a chudým dával. Události zobrazeny z více hledisek – čeští četníci, obyčejní lidé (v jejich očích je hrdina) a místní židé
Marije Majerová
Spojena s oblastí kladna. Levicově orientovaná autorka. Pracovala v redakci Rudého práva. 1921-29 byla členkou KSČ. Po WWII je de strany vrací. Bylá též anarchistkou.
Romány
„Siréna“ – rodinná kronika horníků a hutníků na Kladensku. Rodina Hutcových
„Havířská balada“ pokračováni příběhů jednoho z Hutcových
Marie Pujmanová
Její otec byl profesor – intelektuální levicové prostředí
Trilogie
„Lidé na křižovatce“ – nejlepší
„Hra s ohněm“ – v duchu komunismu
„Život a smrt“ – v duchu komunismu
Sleduje dvě rodiny – proletářskou a levicových intelektuálů – sociální román. Další díla přechází do války
