RENESANCE A HUMANISMUS V ČECHÁCH
– na našem území renesance později
– od k.15. do zač.17.stol. (od posledních let vlády Jiřího z Poděbrad, přes vládu Jagellonců a nástup Habsburků až po bitvu na Bílé Hoře)
– tradice již v době Karla IV.- do Čech proniká částečně Petrarcovo dílo (jeho učené studie)
o přerušení husitskými válkami
– měšťané se dostávají do popředí i v kulturní oblasti
– rozšiřuje se psaní v češtině
o tiskárny – širšímu okruhu čtenářů naučnou literaturu, jako např. tehdy velmi populární cestopisy a odbornou literaturu vůbec: např. spisy lékařské, botanické, nově se objevují spisy o rybníkářství, hornictví, vojenství
– výrazný vliv reformace u nás v té době reprezentovaný hlavně jednotou bratrskou
-Poesie:
– na okraji zájmu, spíše moralistní a satirická než lyrická
-Próza
– zdůrazňuje se praktický význam
– vlivem šířícího se individualismu se odstraňuje anonymita autorů
– málo původních děl a tvořivých spisovatelů
– pouze překlady a úpravy cizích předloh
– úbytek veršované tvorby X rozvoj naukové prózy
2 linie:
1.latinští humanisté
– např. Jan z Rabštejna, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, Jan Campanus – Vodňanský ( rektor Karlovy univerzity)
2.národní humanisté
– píší česky ( vzdělaní měšťané )